Článek
Slovenská hudební skupina No Name patří dlouhodobě k nejpopulárnějším zahraničním kapelám v Česku. Kapela s výraznými osobnostmi kolem bratří Timků vyhrála už několik Slavíků bez hranic a má u nás pevnou fanouškovskou základnu.
I tato skvěle fungující parta vyprodávající koncerty si však prošla nelehkým obdobím v souvislosti s alkoholismem jednoho z jejích členů - klávesisty Zoliho Sallaie (42). Ten propadl závislosti na alkoholu a nad ošklivým démonem vyhrál i díky pomoci svých přátel z kapely, kteří ho nehodili přes palubu, ale naopak trvali na tom, aby se šel léčit.
Zoli začal koketovat s alkoholem už v době prvního manželství, kdy útěkem ke sklence řešil svou deziluzi ze vztahu, který přestal fungovat. V kapele zpočátku neměli o ničem tušení, protože sklenka alkoholu přece k muzikantskému životu neodmyslitelně patří. Zoli však popíjel denně a často i sám a tajně. Po třech letech se už jeho pití začalo projevovat i v kapele a samozřejmě mělo vliv na rozpad manželství.
„První varování pro mě bylo dost silné a emotivní, protože bývalá manželka odešla na měsíc ke svým rodičům. Potom přišla ještě druhá šance, kdy se vrátila domů, potřetí se to nepovedlo a už to vedlo k samotnému rozvodu,“ promluvil o svém alkoholismu v pořadu 13. komnata Zoli (Česká televize uvede v pátek).
Následoval vyhazov z konzervatoře, kde učil, a nůž na krk od samotné kapely No Name, která mu dala na vybranou - buď nastoupí na léčení, nebo končí. Zoli si vybral léčbu. Do košické psychiatrické léčebny ho osobně dovedl frontman No Name Igor Timko. Následoval přísný režim.
„Na začátku to bylo velmi tvrdé, protože mě primářka hned umístila na akutní oddělení, kde mě zavřeli na samotný pokoj, neměl jsme žádné vycházky, tři týdny jsem byl bez telefonu v izolovaném světě. Ani jsem si neuměl představit, že něco takového existuje,“ líčil Zoli, který na oddělení pro závislé strávil celkem tři měsíce.
Když se vrátil domů, byl přesvědčen o tom, že je z alkoholismu nadobro vyléčen. Opak však byl pravdou. Jedna nevinná sklenička o Vánocích vrátila drsného alkoholického démona zpět do hry s ještě větší intenzitou než předtím.
Zoli si přitom našel novou přítelkyni, s níž měl malého syna, a nic nenasvědčovalo tomu, že by mohl alkoholu znovu propadnout. Během půl roku ale klesl na úplné dno. Schovával si lahve s alkoholem, tajně popíjel, a když ho zoufalá přítelkyně doma zamkla, aby nemohl utéct nikam, kde sežene flašku nebo panáka, vyhrožoval, že skočí z balkónu.
Zoli dostal opět na vybranou - buď přijde o vše, včetně přátel a rodiny, nebo nastoupí znovu do léčebny. Nakonec si naštěstí vybral léčebnu, kde ho primářka zavřela na uzavřené oddělení rovnou na měsíc.
Po absolvování náročné léčby, během které na něj kapela čekala, se vrátil zpátky mnohem silnější než při svém prvním boji s alkoholem. Urovnal vztahy s bývalou manželkou i současnou partnerkou, vrátil se učit na konzervatoř a znovu se naplno zapojil do koncertování s kamarády z No Name. Nyní už tři roky abstinuje a skleničce s alkoholem se vyhýbá jako čert kříži.
