Článek
Ačkoli ve filmech dostával jen vedlejší role, byl Ladislav Gerendáš (*16. 12. 1946) vždycky nepřehlédnutelný. A to nejen díky komediálnímu talentu, ale i kvůli neodmyslitelnému kníru. Stačí připomenout jeho hoteliéra Supa, který v pohádce Tři veteráni (1983) vítá (a pak obere) cizince a k ruce má „Flájboje“ Edu. Viděli jsme ho i jako Luciferova zvěda Kocoura v další pohádce S čerty nejsou žerty (1984) nebo sultánova sluhu Beliho v Lotrandovi a Zubejdě (1997).
Gerendáš vystupoval svého času také v oblíbeném Malém televizním kabaretu a zahrál si v celé řadě dalších pořadů, filmů a seriálů, mj. i v několika epizodách Zdivočelé země (2012). Kromě toho daboval některé filmy, třeba ty o Asterixovi. Jeho ikonický hlas si spousta lidí spojí i s postavami animovaného seriálu Byl jednou jeden… vynálezce (1994).
Jazzman tělem i duší
Rodák z Karlových Varů se ale proslavil především jako jazzový muzikant a skvělý trumpetista. Původně sice vystudoval strojní průmyslovku, ale nakonec se začal věnovat hudbě naplno. Svůj přirozený muzikantský talent rozvíjel nejprve hrou na klavír, během středoškolských studií pak začal na LŠU navštěvovat obor trumpeta.
V roce 1970 založil amatérský jazzový soubor Karlovarský dixieland B. C. (= Bez Capelníka), který fungoval s úspěchem až do roku 1998, a nahrával i ve studiích Čs. rozhlasu.
Mládek i Ypsilonka
Po odchodu do Prahy začal Gerendáš spolupracovat s legendárními pražskými skupinami Jazz Fiddlers a Classic Jazz Memorial. V letech 1976-1980 působil ve skupině Banjo Band Ivana Mládka. Kromě muzikantského vkladu vnesl do kapely i svůj velmi osobitý smysl pro humor, který výborně „ladil“ s Mládkovou svéráznou recesistní poetikou.
Jazz a humor k sobě měly vždycky blízko. Není divu, že Gerendáš poté přijal nabídku divadla Ypsilon, na jehož jevišti stanul poprvé v roce 1981. Pak se ale vrátil k hudbě a v roce 1983 stanul v čele vlastního souboru Jazzíček, jehož repertoár se opíral o standardní skladby swingového období.
Vybíral, až přebral
V roce 2014 si ale řekl, že už nechce dělat žádné umění a bude si užívat poklidného života. Přestěhoval se z Prahy zpátky do rodných Varů, kde mu nic neschází. Život důchodce se mu zalíbil natolik, že už s šoubyznysem nechce mít nic společného. Dnes je z něj především občan, který se zajímá o dění kolem sebe, a mluví pouze do občanských záležitostí. A na tomto stavu nehodlá nic měnit. Dodnes si ale téměř denně zahraje na trubku a zajímá se samozřejmě i o dění na jazzové scéně.
O svém soukromí se Gerendáš nikdy příliš nešířil, takže se toho o něm moc neví. Na veřejnost se pouze dostalo, že se sice nikdy neoženil, ale dvakrát k tomu měl hodně blízko. Poprvé prý couvla jeho partnerka, podruhé zase on. On sám zmínil, že celý život vybíral tak dlouho, až přebral. Po pěkných holkách kouká sice pořád, ale svůj mládenecký život by už neměnil.
