Článek
Lída Baarová (†86) vynikala v době své největší slávy především krásou a fotogenickou tváří. S hereckým talentem a inteligencí to tak slavné nebylo. Důkazem toho jsou dnes její role, ale především řada životních kotrmelců a eskapád, které jejímu životnímu filmu dávají téměř sto let od jejího narození nádech tragédie.
Už jako mladá ambiciózní dívka omámená prvními filmovými úspěchy mířila Baarová hodně vysoko. Od roku 1934 začala pravidelně natáčet v Německu, kde ji velmi brzy přijali za svou. Neodolala svodům populárního milovníka Gustava Fröhlicha a dva roky později ani milostnému vábení jednoho z nejmocnějších mužů Německa - Josepha Goebbelse.
„Vnímala jsem pouze, že jiskří vtipem a šarmem a čas od času na mně spočine temnýma, krásnýma očima. Bylo mi jako uhranuté a podvědomě jsem tušila, že tohle dnešní setkání nezůstane bez následků,“ uvedla později Baarová v první otevřenější verzi svých pamětí s názvem Útěky.
Jako v typickém brakovém románu pro ženy později vylíčila i jejich namlouvání. „Začaly se mi líbit jeho krásné ruce, zejména, když na Krumme Lanke hrál celé hodiny na klavír - a hrál výborně. Poslouchali jsme spolu desky. Klasické německé mistry. A to mi taky imponovalo. Stejně jako že nespěchal,“ vzpomínala obdivně na říšského ministra propagandy hvězda českých filmů.
„Asi tak po třech měsících, to už byla zima, za okny sníh a na něm slunce, poslouchali jsme Bacha, a najednou, z ničeho nic, jsme se políbili. Teprve pak se mi vyznal,“ popisovala nejzatracovanější česká herečka své sblížení s kulhavým ďáblem, kterému krátce nato podlehla.
Milenecký vztah Goebbelse a Baarové skončil na přímý zásah jeho ženy Magdy, která si vysnila život v trojúhelníku, ale neuspěla. Tak šla k samotnému Hitlerovi, který zasáhl. Románek s mocným mužem nejdřív zničil Baarové kariéru v Německu, odkud v osmatřicátém roce potupně utíkala, a nakonec i v Čechách. S koncem války začalo Lídě Baarové i její rodině peklo na zemi.
