Článek
K velkým skvostům prvorepublikové kinematografie patří romantická komedie Otakara Vávry (†100) Dívka v modrém. Hlavním hrdinou příběhu je svobodný, finančně zajištěný notář Jan Karas, jehož obletují vdavekchtivé dámy.
Jednou z nich je vdova Smutná, která ho chce ulovit pro sebe, další pak paní Smrčínská, jež hledá vhodnou partii pro svou dceru Slávinku. Karas má ale oči jen pro dívku na starém „prokletém“ obraze, jenž mu byl svěřen do úschovy. Její portrét Karase úplně uhranul, a tak celé hodiny vysedává před podobiznou krásky v modrých šatech. Jednoho dne neodolá a vtiskne obrazu na plátně polibek.
V tu chvíli se stane zázrak: polibek je opětován, dívka vystoupí z obrazu a barokní češtinou mu děkuje za vysvobození. Notář Karas je zcela vyveden z míry. Copak se zbláznil? Netuší, že to je pouhý začátek zmatků, které tajemná komtesa Blanka vnese do jeho života. „Vysvobozená“ kráska se totiž na plátno vrátit nehodlá a začne svému ctiteli s chutí komplikovat život...
Režisér Vávra do titulních rolí své stylové společenské veselohry obsadil dvě velké herecké hvězdy: roli komtesy Blanky z Blankenbergu (respektive studentky Vlasty, která se za ni z popudu hrdinových rozverných přátel vydává) svěřil Lídě Baarové (†86). Karase si zahrál Oldřich Nový (†83), který také nazpíval titulní píseň.
Národní cena za herecký výkon
Vávra tuto látku podle námětu Felixe de la Cámary zpracoval opravdu mistrně a natočil vtipnou a lyricky půvabnou komedii. Dialogy oživil použitím kontrastu mezi starou a moderní češtinou, což ocenilo jak publikum, tak kritika. Zatímco Oldřich Nový ve své titulní úloze tradičně nezklamal, Lída Baarová vyloženě překvapila.
Hereččiny typické deklamace či divadelní gesta byly tentokrát zcela namístě a role komtesy Blanky z Blankenbergu alias Vlasty patří k jejím nejlepším filmovým postavám v naší kinematografii. Baarová také za svůj výkon dostala právem Národní cenu.
Co možná nevíte
Autor námětu Felix de la Cámara přepracoval svůj text do knižní podoby, která vyšla v roce 1942 s podtitulem satirický román. Knižní vydání Dívky v modrém se zároveň stalo prvním svazkem edice Knihovna Vlna.
V Dívce v modrém se poprvé a naposledy setkaly před kamerou Lída Baarová a Nataša Gollová (†76), která si s chutí zahrála vdavekchtivou vdovu Smutnou. Bylo to pouze v jediné scéně.
Všímaví diváci upozornili, že v dialozích filmu došlo k faux pas. V jedné scéně posílá hospodyně Otylka (Antonie Nedošínská †65) notáře Karase do knihovny a řekne mu: „…šel nahoru.“
Tohle by si ale žádná služebná nedovolila, protože šlo o onkání, které se užívalo výhradně vůči podřízeným osobám. Otylka měla správně použít uctivého onikání a říct mu „…šli nahoru.“ V tehdejší společnosti by to vnímali stejně, jako my dnes vnímáme rozdíl mezi tykáním a vykáním.
Film se sice točil převážně v ateliérech, ale jeho první záběry byly pořízeny na zámku Slavkov u Brna. Barokní zámek je znám především jako rezidence významného rodu pánů z Kounic a též jako místo, v jehož blízkosti se v roce 1805 odehrála bitva tří císařů, neboli bitva u Slavkova.
