Článek
Krása a talent katapultovaly kariéru Lídy Baarové (†86) do nejvyšších pater společnosti. Nejdříve se stala hvězdou v Československu a později okouzlila i německé a italské publikum. Přitom když se v roce 1931 objevila na stříbrném plátně poprvé ještě jako sedmnáctiletá studentka konzervatoře, nikdo netušil, že se stane jednou z našich nejslavnějších, ale i nejkontroverznějších hereček všech dob.
Kariéra v Německu
Mimořádně pohledná Lída Baarová, vlastním jménem Ludmila Babková, měla přirozené herecké i pohybové nadání. Od deseti let chodila na hodiny tance a v šestnácti nastoupila na konzervatoř. Z té byla ale o rok později „odejita“, protože svým debutem před kamerou porušila zákaz, že studenti nesmí točit.
Pubertální slečnu to nejspíš netrápilo, protože její filmové kariéře teď už nestálo nic v cestě. Když pak o tři roky později přišla nabídka z filmových studií v Berlíně, skočila po ní všemi deseti.
V Německu se záhy stala skvěle placenou a všemi obletovanou hvězdou. Hodně se o ní psalo i proto, že udržovala vztah s tamějším velkým hereckým idolem Gustavem Fröhlichem (†85).
V pravidelných intervalech se vracela točit i do Československa, kde publikum i kritiku okouzlila mj. svým ztvárněním Hany Poláčkové ve Vávrově (†100) filmu Panenství (1937).
Řekla NE Hollywoodu
Během jeho natáčení dostala nabídku z Hollywoodu: „…ptali se mě, jestli bych nechtěla do Ameriky. Já však měla závazky ke společnosti UFA, byla jsem mladá a tehdy, v roce 1937, jsem nevěděla, co se stane, že bude válka. Nikdo mi tehdy neřekl: Vem si to nejnutnější a honem koukej být pryč. Sedm let bych byla mohla pracovat v Americe a nic by se bývalo nestalo. To pokládám za největší chybu svého života,“ uvedla ve své životopisné knize Života sladké hořkosti Baarová, která tou dobou už rok udržovala románek s ženatým říšským ministrem propagandy a osvěty Josephem Goebbelsem.
A byla do něj zamilovaná až po uši. Smlouvu s Hollywoodem tak odmítla hlavně kvůli němu, což později přiznala i svým přátelům, mj. Ladislavu Bromovi.
Zpátky doma
Vztah s Goebbelsem byl natolik kompromitující, že v roce 1938 musela na přímý příkaz Adolfa Hitlera kariéru v Německu ukončit. Vrátila se zpět do Prahy, kde se znovu dostala na výsluní jako Dívka v modrém (1939).
Další hlavní role získala ve snímcích Maskovaná milenka, Za tichých nocí (oba 1940) a Paličova dcera (1941). V čs. filmu se naposledy objevila jako Tynda ve Vávrově dramatu Turbina (1941). Krátce poté jí bylo na přímý příkaz z Berlína filmování zakázáno. Točila pak v Itálii a ve Španělsku, naposledy se před kamerou objevila v roce 1957.
Muži jí padali k nohám
Ačkoli její milenecký vztah s druhým mužem Třetí říše se propírá poměrně často, méně už se ví, že Baarová jako jediná česká herečka hrála ve filmech slavných italských režisérů Federica Felliniho či Vittoria de Sicy, nebo že do ní byla zamilovaná spousta českých herců i režisérů.
Například při natáčení filmu Lelíček ve službách Sherlocka Holmese (1932) popletla hlavu až dosud šťastně ženatému Vlastovi Burianovi (†70) a došlo to tak daleko, že se kvůli ní chtěl nechat rozvést. Nakonec zakročila jeho manželka, která si byla stěžovat u hereččiných rodičů. O Baarovou usiloval i známý milovník žen Hugo Haas (†67), ale jeho snahám „utnula tipec“ Lídina matka.
Čas zúčtování
Herečka byla po válce kvůli svým stykům s Němci obviněna z velezrady a řadu měsíců strávila ve vazbě, odkud ji propustili v prosinci 1946. Její předválečná aféra s Goebbelsem způsobila nepřímo i zkázu celé její rodiny.
Baarová, která roce 1947 opustila Československo, strávila poslední roky svého života v Rakousku, kde také před dvaceti lety zemřela. Femme fatale stříbrného plátna doplatila na svou krásu i na to, že pro slávu byla ochotna udělat téměř cokoli. Jenže tomu se v dnešní době nejrůznějších rádoby celebrit nejspíš nemůžeme divit.
