Článek
Už navždy ji budeme mít zafixovanou v paměti jako okatou krásku, které slušely role půvabných princezen a emancipovaných dívek. Proto je jen stěží uvěřitelné, že Libuše Šafránková (†68) by 7. června oslavila sedmdesáté narozeniny.
Barunka dojala celý štáb
Jedna z našich nejpopulárnějších hereček na sebe upoutala pozornost už v 17 letech, kdy ji režisér Antonín Moskalyk (†75) obsadil do role Barunky ve své dvoudílné televizní adaptaci Babičky (1971) Boženy Němcové.
Libuše Šafránková okouzlila tehdy publikum svou něžnou tváří, výraznýma očima a přirozeným dívčím půvabem. Členové štábu později vzpomínali, jak všechny dojala hned při natáčení první filmové scény, kdy coby Barunka běžela oznámit včeličkám, že babička umřela. Šafránková se do role vžila natolik, že se opravdu rozplakala.
Životní role ji málem minula
Ačkoli hereččina filmografie je obsáhlá, všichni si ji spojujeme především s cílevědomou titulní hrdinkou z legendární pohádky Tři oříšky pro Popelku (1973). Šafránková si zpočátku nebyla jistá, zda má nabídku režiséra Václava Vorlíčka (†88) přijmout, protože v Činoherním klubu zkoušela zrovna novu hru, ale nakonec souhlasila.
Tehdy nemohla tušit, že Popelka se stane její životní rolí – Vorlíček navíc původně zvažoval plavovlásku Janu Preissovou (75). Jenže ta byla těhotná. Naštěstí si pak někdo ve štábu vzpomněl na půvabnou představitelku Barunky.
Tři oříšky pro Popelku se staly vánoční klasikou nejen u nás, ale i v Německu a v Norsku. Nejspíš i proto, že Vorlíčkova Popelka je úplně jiná. S tichou chudinkou, která si od macechy nechá všechno líbit, toho nemá moc společného. Je to především emancipovaná a odvážná dívka.
Režiséra později mrzelo, že Šafránková se od filmu spíše distancovala a přemluvit ji na nějaké akce spojené s propagací snímku bylo téměř nemožné. Důvod byl poměrně prostý: herečka nechtěla být do smrti spojována s jednou rolí.
V kariéře Libuše Šafránkové byly významné i další pohádky. Kromě Tří oříšků pro Popelku zazářila i v příbězích Princ a Večernice (1978), Třetí princ nebo Sůl nad zlato (oba 1982). Se svou mladší sestrou Miroslavou Šafránkovou (64) si zahrála v Malé mořské víle (1976) a pohádkám se nevyhýbala ani ve zralém věku – připomeňme třeba Nesmrtelnou tetu (1993) nebo Micimutr (2011).
Výborně jí sedly i komedie
Šafránková byla i výborná komediální herečka. O tom nás všechny přesvědčila např. ve filmech Jak utopit dr. Mráčka aneb Konec vodníků v Čechách (1974), Vrchní, prchni! (1980), Svatební cesta do Jiljí nebo Jára Cimrman ležící, spící (oba 1983). Nezapomenutelný výkon podala jako záletná manželka žárlivého řidiče Turka ve skvělé komedii Vesničko má středisková (1985). Filmů, ve kterých excelovala, byla celá řada, tak zmiňme aspoň ještě Obecnou školu (1991) nebo Báječná léta pod psa (1997). Po boku svého častého filmového partnera Zdeňka Svěráka (87) si Šafránková zahrála také v oscarovém Koljovi (1996).
Osudový muž
Kromě filmu tady ale bylo i divadlo. Šafránková svůj profesní osud spojila v roce 1972 s Činoherním klubem, ve kterém také poznala svého budoucího manžela Josefa Abrháma (†82). Ten byl tehdy zadaný a randil už několik let se zpěvačkou Naďou Urbánkovou (†83). Jenže srdci neporučíš a o třináct let starší Abrhám se do krásné kolegyně zamiloval až po uši. Vzali se v roce 1976 a o rok později se jim narodil syn Josef. Byl to osudový vztah, který přervala až hereččina předčasná smrt. Mimochodem, jejich první společnou prací v divadle byla hra Poprask na laguně. Bok po boku jsme je pak viděli v celé řadě filmů.
Šafránková se o svém soukromí veřejně nikdy nešířila. Všechny proto překvapilo, že v roce 2014 podstoupila náročnou operaci, při které jí byl odstraněn nádor na plicích spolu s částí plicního laloku. Vážná nemoc se bohužel po sedmi letech vrátila. Herečka zemřela 9. června 2021, pouhé dva dny po svých 68. narozeninách.
