Článek
Proč někteří lidé nezvládají pití alkoholu? To, jak jeho pravidelná konzumace člověka ničí a jak vypadá následná léčba, se stalo námětem hned několika filmů. Silným diváckým zážitkem je i snímek Dobří holubi se vracejí, který v roce 1988 natočil režisér Dušan Klein ve spolupráci se scenáristou Ladislavem Pecháčkem.
Mimochodem, tento tvůrčí tandem je podepsán i pod úspěšnou hexalogií o básnících s Pavlem Křížem v hlavní roli.
Tragikomický příběh lidí, kteří v protialkoholní léčebně více či méně úspěšně bojují se svou závislostí, uvidíte 11. května na Televizi Seznam. Čeká vás koncert celé řady známých hereckých osobností, například Milana Kňažka, Rudolfa Hrušínského, Vladimíra Menšíka, Miroslava Macháčka, Josefa Somra, Mariána Labudy, Pavla Zedníčka či Zdeňka Řehoře.
Menšík perlil, i když mu bylo zle
Jak už bylo u Vladimíra Menšíka zvykem, když zrovna nestál před kamerou, bavil kolegy na place „veselými historkami z natáčení“. Během čekání mezi záběry se Milan Kňažko rozhodl, že jeho živelné vypravěčské umění zaznamená svou soukromou videokamerou. Menšík s natáčením souhlasil pod podmínkou, že záznam nezveřejní. Kňažko tak ve svém domácím archivu opatruje unikátní čtyřicetiminutový záznam jeho příběhů.
Vladimír Menšík byl už tehdy velmi vážně nemocný a bohužel šlo o vůbec poslední film jeho kariéry. Přestože rozdával legraci plnými hrstmi, tušil, že se blíží konec. Denně si musel píchat injekce a dojížděl také na pravidelné kontroly do nemocnice. Slavnostní premiéry filmu už se nedožil.
Petru Janů její „ne“ dlouho mrzelo
Hlavní ženskou roli operní zpěvačky Soni Landové nabídl režisér Dušan Klein původně Petře Janů. Ta ji odmítla, a postavu tak nakonec ztvárnila polská herečka Alicja Jachiewicz, kterou do češtiny namluvila Zlata Adamovská. Trojnásobná Zlatá slavice později v jednom rozhovoru přiznala, že svého tehdejšího rozhodnutí lituje.
Hrušínský v netypické roli
O co ve filmu jde? Topič Miloš Lexa (M. Kňažko), který se chce zbavit závislosti, se uchýlí do protialkoholní léčebny. Setká se v ní s řadou lidí, kteří řeší stejný problém jako on – s ministerským úředníkem Honzíčkem (V. Menšík), slovenským farářem Dorendou (M. Labuda), bývalým fotbalistou Muclingerem (P. Zedníček), profesorem dějepisu Zlámalem (Z. Řehoř), neúspěšným malířem Amentem (M. Macháček) a řadou dalších figurek. Všichni zápolí s démonem alkoholu a v separaci prožívají své malé radosti i trápení.
Hlavní hrdina v léčebně narazí i na zosobnění krutosti – ošetřovatele Masáka (R. Hrušínský), který se sadistickým zadostiučiněním rozdává trestné body za sebemenší projevy nelibosti či revolty. Despotického Masáka a jeho „experimentální“ léčebné metody nesnášejí sice všichni pacienti, ale jedině Lexa, rváč a bojovník za práva svá i ostatních, se mu dokáže postavit…
Abstinuj, a nebuď zvrhlík
Předností filmu jsou vtipné dialogy a vynikající herecké výkony všech zúčastněných. Úsměvné je třeba protialkoholické heslo: „Ať jsi docent, nebo dělník, abstinuj, a nebuď zvrhlík“ nebo Menšíkovo rčení: „U nás se říkávalo: lepší napitej, nežli zabitej.“
Film vznikl v reálném prostředí
Točilo se v premonstrátském klášteře v Želivi na Pelhřimovsku, kde v letech 1957 – 1992 fungovala skutečná léčebna. V komparzu tak vedle hvězd vystupovali i reální pacienti. Provoz zařízení nebyl nijak narušen, filmaři pracovali hlavně v noci a venku. Natáčelo se také v Humpolci na Dolním náměstí.
Herci Miroslav Macháček a Vladimír Menšík zažili pobyt na psychiatrii na vlastní kůži. Macháček se v léčebně ocitl v roce 1975 a Menšík v roce 1983, kdy se psychicky zhroutil po natočení TV filmu Tažní ptáci. Mimochodem, i tento snímek se odehrával v protialkoholní léčebně.
Sám Dušan Klein ale nechtěl natočit film o tom, proč lidé pijí. Chtěl ukázat, jak je na ně vyvíjen nátlak, aby se změnili, když se dostanou do určitého společenství. „Z hrdiny v závěru hovoří vnitřní hlas, touha žít, nepoddat se ničemu, nezůstat v zajetí, nebýt manipulovaný alkoholem ani lidmi. Člověk by měl sám přijít na to, jak žít,“ řekl režisér.
