Článek
Hrál po boku prvorepublikových herců. Spolupracoval s Vlastou Burianem i Janem Werichem. Vidět jsme ho mohli v nedávno reprízované Svatbě jako řemen či ve Skřiváncích na niti. Málokdo však ví, že známý scenárista televizních filmů a zábavních pořadů, dramaturg i režisér, který loni oslavil 95. narozeniny, měl za manželky dvě sestry.
Sedíme v obývacím pokoji bytu na pražských Vinohradech, kde prožil víc než 60 let, pan Gustav Oplustil popíjí kávu a nás zajímá, čí dětské portréty zdobí jeho stěnu.
„To jsou moje děti. Zleva nejstarší Jarmila (†36), po které zůstaly tři děti, ta byla ročník 1951. Po ní se v roce 1954 narodil Vítek, pak Ludmila, a nakonec, v roce 1957, nejmladší Kateřina,“ ukazuje čtyřnásobný otec na obrazy od akademického malíře Zdeňka Balouna (†60).
Všechny měl s manželkou Jarmilou, s níž se seznámil během vojenské služby, kterou absolvoval v Armádním uměleckém souboru v Praze. Po válce už totiž hrál v Beskydském divadle, protože pochází z Hranic na Moravě, kde otec dělal knihaře ve Vojenské akademii.
„Moje maminka Jarmila, svatá žena, zemřela v roce 1993, když jí bylo 68 let. Prodělala kaskádu mrtvic, ta nejtěžší přišla o Vánocích na Štěpána, kdy to s ní seklo a našel ji vnuk,“ vypráví nám dcera Ludmila (66), která přišla tatínkovi poklidit.
„Týden ležela v bezvědomí v nemocnici, zázračně se probrala, jenže potom udeřila rakovina, která znamenala konec. Uvažte, jak přiváděla na svět děti, jedno po druhém. Bratr Vítek se narodil v listopadu 1954, já za rok v prosinci a na jaře 1957 Káťa.“
Dva roky po smrti manželky Jarmily si vzal její mladší sestru Janu, která také ovdověla. Manželství vydrželo 23 let. Rodinnou či spíš manželskou zvláštnost dokresluje svatební fotka rodičů obou sester. Byli vlastně dvakrát tchyní a tchánem jednoho muže!
Před třemi roky, kdy bylo Janě 87, od muže odešla. „Prý se jí se mnou už nelíbí, a bez jakéhokoliv dalšího vysvětlování se odstěhovala k dceři, která žije na Moravě,“ prozradil Gustav Oplustil Super.cz, jak náhle zůstal bez manželky.
Copak se v takovém věku opouští partner? „Nevím, měla u mě dobrej servis,“ konstatuje bez hořkosti. Do toho se vkládá dcera Lidka, jak táta Ludmile říká.
„Ono to chce povinnost, vztah je také o povinnostech. Pořád chtěla odejít do domova důchodců, aby se nemusela starat. A pak tatínek požadoval, aby dala svůj důchod do placu, což pro ni nepřipadalo v úvahu, celou dobu měla penzi pro sebe, jako kapesné. V té době už tatínek neměl ten příjem, který míval, už nepracoval,“ komentuje dcera odchod vlastní tety a zároveň „macechy“.
Ludmilin portrét na stěně pokoje provází zajímavá příhoda. Malíř Baloun s vyobrazením dvanáctileté dívenky stále nebyl spokojený. A tak původní odložil a začal ji malovat znovu. „Já seděla dvakrát, pro dítě to bylo nekonečně dlouho. V ateliéru ticho, no hrůza! Furt koukat do jednoho místa.“
Nepovedený obraz dal posléze na výstavu, kam přišel Japonec, který si ho koupil. „Neuvěřitelné, že já jediná z rodiny jsem se do Japonska podívala, a to šestkrát,“ řekla Super.cz Ludmila Olbertová, která 39 roků dělá v Národním divadle ve Státní opeře a do Japonska jezdili jako zájezd. „V naší velké rodině se takové zvláštnosti dějí.“
