Článek
Plán Josefa Rychtáře (66), který si převzal Ivetu Bartošovou (†48) od Zdeňka Macury (50), když po svém nečekaném útěku z minulého týdne ve středu náhle otočila a chtěla se k němu vrátit, nemusí vyjít! Říčanský podnikatel má podmínku, že se k Bartošové vrátí jedině tehdy, když okamžitě nastoupí na protialkoholní léčbu. A ví už prý, jak to zařídit, aby tak jako vždy nemohla podepsat revers. On-line deník Super.cz však hovořil s předním psychiatrem, který situaci nevidí tak růžově a zbavení Ivety svéprávnosti má prakticky za nereálné!
„Ke konkrétní osobě se pochopitelně nemohu vyjadřovat. V obecné rovině se dá říci, že omezení způsobilosti k právním úkonům je zcela na rozhodnutí soudu. Obvykle je takový úzus, že se k tomu přistupuje u pacientů, u kterých dojde k alkoholové demenci, ať už vlivem samotného alkoholu, nebo v kombinaci s úrazem hlavy. U samotné závislosti obvykle soudy omezení způsobilosti nepřiznávají,“ řekl Super.cz MUDr. Karel Nešpor, přední český odborník na boj se závislostmi s tím, že samotné řízení trvá často i půl roku.
K řízení se přizve soudní znalec z oboru psychiatrie, k jeho názoru ale nemusí soudce přihlédnout. Je ale dobré mít v ruce výsledek psychologického vyšetření, které ukazuje, zda už došlo i k výraznému postižení paměti a snížení intelektu.
K léčbě se vůbec nejčastěji přistupuje na základě dobrovolného rozhodnutí pacienta, může mu být ale nařízena i soudem na základě spáchání trestného činu pod vlivem alkoholu. „Další možností je, že pacient je akutně nebezpečný sobě nebo svému okolí z důvodu duševní nemoci. U závislosti na alkoholu se za takový stav obvykle považuje fakt, že někdo dostane delirium tremens, má sérii epileptických záchvatů, cítí se pronásledován nebo má poruchu paměti a nechává opakovaně puštěný plyn a podobně,“ pokračuje Nešpor s tím, že podobná nucená hospitalizace trvá pouze v řádu dnů, dokud nevymizí příznaky, kvůli nimž byla hospitalizace iniciována.
„Pokud někoho přijmeme nedobrovolně, do 24 hodin to musíme nahlásit soudu. I kdyby pacient přišel dobrovolně a nastala by psychotická porucha, slyšel by hlasy, měl by epileptický záchvat nebo by mu hrozilo jiné nebezpečí, můžeme léčbu změnit na nedobrovolnou. Vše to ale musí do týdne přezkoumat soud, na základě jehož rozhodnutí, kdyby s léčbou nesouhlasil, může pacient léčebnu opustit,“ dodává Nešpor, podle něhož jde většinou řádově o dny, maximálně ale týdny nucené hospitalizace.