Článek
Jana Havlatová (53), dříve Janatová, se zapsala do paměti televizních diváků rolí studentky Jitky Povejšové v seriálu My všichni školou povinní. Pro Super.cz zavzpomínala na natáčení a prozradila, proč z branže raději odešla.
Na samotné natáčení oblíbeného seriálu, jenž Česká televize reprízuje dodnes, vzpomíná jako na velkou školu a životní zážitek. Byla to její vůbec první zkušenost před kamerou, a rovnou jedna z hlavních rolí.
„Vychutnávala jsem si naplno každičký okamžik natáčení a nevynechala žádnou příležitost přiučit se filmovému hereckému řemeslu. Zejména jsem doslova ,,vsakovala“ herecká ztvárnění rolí a bylo jedno, jestli se jednalo o děti nebo dospělé. Každý byl pro mě přínosem,“ svěřila Super.cz bývalá dětská hvězda.
Nejmilejší vzpomínky pak má na svou seriálovou maminku Janu Preissovou. Začínající herečce tehdy byla při natáčení oporou a dodávala jí odvahu. K Janě Preissové vzhlížela nejen po herecké stránce. „Pro mne paní Jana Preissová vždy byla a je nejkrásnější herečkou českého filmu, a to do současnosti. A její herecké podání rolí je nezaměnitelné.“
Jednou z nejkrásnějších hereček seriálu byla i ona sama, přestože jí bylo pouhých 15 let. Není divu, že se za kráskou z televizních obrazovek na ulici otáčeli puberťáci. „Toto období věku a populární tvář z obrazovky s sebou zájem chlapců o mou osobu nesl. To zažívalo a zažívá většina hereček a herců,“ vzpomíná Jana Havlatová.
Poslední filmovou roli natočila v roce 1986. Poté tančila v karlínském divadle, kde jí nabídli jednu z hlavních rolí v muzikálu Vlci, kterou ale odmítla. Jejím snem sice bylo hrát, tančit i zpívat v muzikálech, ale nakonec se rozhodla zvolit jinou cestu. Z branže později odešla, protože jí tento svět neseděl morálně. Proč?
„Od dospívání se zajímám o Bibli a její praktickou hodnotu pro dnešní dobu. Je to poklad, který dává mému životu stabilitu, naplnění a nádhernou naději do budoucnosti. Díky ní dokáži rozpoznat špatné od dobrého a vyhnout se zbytečným nezdarům,“ říká. Na vahách mezi kariérou krásné, úspěšné herečky a životem mimo světla reflektorů zvolila druhou variantu, protože vnímala i odvrácenou stranu slávy.
„Připomíná mi to pohádkovou komedii Až přijde kocour, v hlavní roli Jan Werich a krásná Emília Vašáryová. Kocour musí mít zakryté oči černými brýlemi. Jeho pohled totiž způsobuje odhalení lidských charakterů pomocí barev,“ dodává.
