Článek
Se svou jemnou tváří a odzbrojujícím úsměvem se Marta Vančurová (*7. 9. 1948) stala dokonalým prototypem křehkých oduševnělých dívek. Oblíbená herečka je spjatá především s filmy Nevěsta (1970), Milenci v roce jedna (1973), Jáchyme, hoď ho do stroje! (1974), Den pro mou lásku (1976), Stíny horkého léta (1977) či Smrt krásných srnců (1986). Zahrála si také v seriálech Jana Eyrová (1972), Inženýrská odysea (1979), Synové a dcery Jakuba Skláře (1985) a Náves (2006).
Skvělí kantoři i spolužáci
Její cesta k herectví začala zpěvem, k němuž ji kdysi přivedl tatínek. Do osmi let zpívala v souboru Dalibor a poté až do 18 let v dětském sboru Bohumila Kulínského. Soubor spolupracoval také s rozhlasem a díky tomu se mladičká Marta Vančurová účastnila i natáčení pohádek a rozhlasových her.
Po maturitě šla pracovat na brigádu do hydrometeorologického ústavu a pomýšlela na studium přírodních věd. Osud to ale zařídil jinak. Poté, co se jí v rozhlase zeptali, proč ještě nestuduje na DAMU, si podala přihlášku. A to prý původně netušila, co zkratka DAMU vlastně znamená. U přijímaček uspěla naštěstí hned napoprvé – kdyby to nevyšlo, podruhé už by to prý nezkoušela.
Protože na DAMU nastupovala na podzim 1968, mohl ji v prvním ročníku vyučovat ještě Rudolf Hrušínský (†73), jemuž poté téměř všechno zakázali. Mezi kantory však byly další významné herecké osobnosti jako Vítězslav Vejražka (†58), František Vicena (†51) nebo Libuše Havelková (†92). „Mohla jsem díky nim získat představu o té profesi i techniku, ale hrát vás nikdo nenaučí,“ svěřila pro rozhlas.cz Vančurová, k jejímž spolužákům patřili mj. Jiří Lábus (72), Kateřina Macháčková (72) či Tomáš Töpfer (71).
Ještě na DAMU nastoupila Marta Vančurová do pražského Realistického divadla Zdeňka Nejedlého (dnešní Švandovo divadlo na Smíchově). Na počátku 90. let přešla do Divadla na Vinohradech, kde působila několik sezón. Během kariéry se objevila i na dalších scénách a nyní ji můžete vídat v divadle Studio DVA.
Blanka z automatu Koruna
Do povědomí filmových diváků vstoupila rolí Blanky v komedii Jáchyme, hoď ho do stroje! „Film režíroval Oldřich Lipský a hlavní roli hrál Luděk Sobota, takže většina gagů vznikala přímo na place. Pro mě osobně byl tento snímek něco nového, protože do té doby jsem v žádné filmové komedii nehrála, byla jsem za tu příležitost vděčná,“ zmínila také v rozhovoru pro Český rozhlas.
Kamarád do deště
Díky své profesi navázala Vančurová také přátelství s baletním mistrem Vlastimilem Harapesem (75), s nímž se sešla poprvé v roce 1976 při natáčení dramatu Den pro mou lásku o manželské dvojici, která se musí vyrovnat s tragickou ztrátou jediného dítěte.
Když herečka v roce 2000 onemocněla rakovinou prsu, nad vodou ji držel nejen syn Jan, ale i Vlastimil Harapes. Právě on je jejím skutečným kamarádem „do deště“, který jí byl vždycky nablízku, a nikdy ji nenechal v nouzi. Po boku slavného tanečníka se objevila ještě v roce 2004, tentokrát v kriminálce Bolero. Zajímavé je, že i v tomto snímku ztvárnili manžele, kteří přijdou o dceru.
O herečce je známo, že si ve volném čase užívá nejvíce s vnoučaty, má ráda přírodu a pěstuje bylinky. Možná ale nevíte, že jedna z jejích babiček se jmenovala Veverková, a hereččina rodina je tak spřízněna s bratranci Veverkovými, které všichni známe z hodin dějepisu díky jejich vynálezu ruchadla.
