Článek
Za totality se atraktivita zaměstnání posuzovala podle toho, co si člověk mohl v práci nakrást, nebo kde získal co nejvíce úplatků, případně valut. Nejžádanějšími obory proto byly číšník, automechanik, řezník, zelinář, taxikář, řidič uhelných skladů, kuchař, pumpař…
Mnozí měli styky i na těch nejvyšších místech a běžní lidé jim podkuřovali, protože přes ně mohli sehnat nedostatkové zboží nebo třeba tuzexové bony či devizové přísliby na Západ. Rčení: Kdo nekrade, okrádá rodinu, bylo zkrátka v kurzu.
Téma rozkrádání socialistického majetku si vzala na paškál kriminálka Pumpaři od Zlaté podkovy (1978) režiséra Otakara Fuky (†75). A jak název napovídá, příběh se točí kolem zaměstnanců jedné benzinky, kteří umí velmi šikovně přesměrovat část zisku do vlastních kapes.
Partu podnikavců tvoří vedoucí Vávra (Josef Vinklář †76), bývalý stavební inženýr Stejskal (Miroslav Moravec †70), samolibý podvodníček Karafa (Jiří Krampol (86)) a starý pán před důchodem Dvořák (Václav Lohniský †59), který jako jediný nechce mít s nekalými kšefty nic společného.
Do této situace přichází jako nový zaměstnanec mladík Zdeněk Černý (Jiří Bartoška (77)). Je zvídavý a rychle se zapracovává. Pochopí i systém dělení zisku. Ve Vávrovi a ostatních záhy vzbudí důvěru, avšak brzy začne prosazovat své právo na rovný díl ze zisku…
Bartoška točil honičky sám
Jiří Bartoška byl už tehdy silný kuřák a údajně si ve smlouvě vymínil, že bude moci na benzince kouřit. Nakonec mu to opravdu povolili. Herec při jedné příležitosti zavzpomínal i na to, jak bylo natáčení náročné. Točilo se v lednu a v únoru, kdy hodně mrzlo, a filmovým pumpařům se občas stalo, že jim přimrzla ruka k čerpací pistoli. Tehdy ji totiž museli mít při tankování pořád v ruce, protože neměla pojistku a nedržela v nádrži.
Bartoška také zmínil, že si při natáčení připadal tak trochu jako Jean-Paul Belmondo, protože všechny automobilové honičky absolvoval sám bez kaskadéra.
Osvaldová a její vzpomínka
O svou vzpomínku se podělila i Gábina Osvaldová (67), která v Pumpařích hrála úřednici Semerádovou z OPBH (pro mladší ročníky: Okresní, případně Obvodní podnik bytového hospodářství, který se staral o domy a byty v socialistickém Československu). Námět filmu se totiž týkal deliktu, za který tehdy zrovna seděl její bratranec. I z toho důvodu viděla film jen jednou.
„Karate je svinstvo…“
Tehdejší ředitel Benziny podal proti natáčení a obsahu filmu stížnost. Problém byl v tom, že zdaleka ne všichni pumpaři byli podvodníci. Nebylo mu to nic platné. Ruku na srdce: koho by zajímal příběh o slušných čerpadlářích, kolem kterých se nic dramatického neděje?
Právě z Pumpařů pochází známá hláška „karate je svinstvo“, kterou pronese postava Jiřího Krampola ve scéně, kdy lakomému taxikářovi kolenem promáčkne kapotu. Točilo se na několika místech v Praze, mj. v Motole (zde stojí například filmový motel Zlatá podkova, dnes Hotel Golf) a v Malé Chuchli. Motorest (Stará pošta) najdete ve Zdibech. Šlo o oblíbené místo relaxace stranických funkcionářů a točil se tu i jeden díl 30 případů majora Zemana.
