Článek
Bohumil Hrabal vzdal svou novelou Něžný barbar poctu svému kamarádovi, grafikovi Vladimíru Boudníkovi (1924 – 1968), se kterým strávil spoustu krásných, zdánlivě obyčejných chvil. Příběh je zároveň stylizovaným obrazem atmosféry počátku 50. let, v níž se pohybují tři bohémové: Vladimír Boudník, spisovatel Bohumil Hrabal a filozof Egon Bondy.
Autorova próza, která vznikla v roce 1973, sice tehdy v Československu nevyšla oficiálně, ale záhy se objevila v divadelním zpracování Václava Nývlta, kterému později posloužila i jako předloha filmového scénáře. Snímek Něžný barbar natočil v roce 1989 režisér Petr Koliha.
Originální tvůrce
Přibližme si trochu hlavního protagonistu, něžného barbara Vladimíra Boudníka, který se stal legendou už za svého života. Proslavil se například tím, že zdobil zdi ošuntělých a oprýskaných domů - obtahoval náhodné skvrny a odchlíplou omítku do nádherných abstraktních kreseb, mnohdy za nechápavého údivu kolemjdoucích.
Tvořil také z odstřižků plechu, zlomených pilníků, matek či šroubů odpadlých při zpracování kovu. Ty lisoval a vtloukal do plechových plátů, které pak propaloval autogenem, škrábal do nich rydlem nebo tloukl kladivem. Z takto vzniklých matric pak tiskl své grafické abstrakce. Podobně originální technikou vznikaly i jeho magnetické grafiky.
Boudníkovský mýtus
Hrabal měl Boudníka rád, strávil s ním mnoho chvil a hodně o něm psal. Zároveň z něj ale nechtíc vytvořil jistou, lehce střelenou postavičku, která vyvádí nejrůznější skopičiny, šokuje své okolí apod. Vladimír Boudník sám byl přitom vším, jen ne nějakou zábavnou figurkou. Naplno žil, naplno také tvořil, ale svůj život i tvorbu prožíval a promýšlel.
Druhou postavu příběhu – spisovatele zvaného Doktor – asi netřeba představovat blíže. Je to sám Bohumil Hrabal, básník v próze a pábitel. Třetím do party byl básník, prozaik, filozof a buddhista Egon Bondy, který je pokládán za duchovního otce undergroundu.
Zajímavé je, že všichni tři přátelé měli naprosto rozdílné povahy, přesto si rozuměli a potvrzovali rčení o tom, že se protiklady přitahují. Jednu věc ale měli společnou – všichni odešli ze života podivným způsobem.
Smrt s otazníkem
Na věčnost se odebral nejdřív Vladimír Boudník. Dvoumetrový habán měl poněkud znepokojivého koníčka. Na vlastní kůži zjišťoval pocity při strangulaci, až se jednoho prosincového dne oběsil na klice od dveří. Bohužel, nablízku tehdy nebyl nikdo, kdo by mu včas pomohl. Dodnes se neví, zda šlo o záměr, nebo o další pokus, který se mu vymkl z rukou.
Bohumila Hrabala si smrt našla v nemocnici na Bulovce, kde vypadl z okna v pátém patře. Tajemství, zda šlo o sebevraždu nebo o nešťastnou náhodu, si spisovatel odnesl do hrobu, stejně jako Vladimír Boudník.
Egon Bondy zase doplatil na svůj zlozvyk kouřit v posteli. Usnul s cigaretou v ruce, začalo na něm hořet pyžamo a už mu nebylo pomoci. Také v jeho případě se spekulovalo, zda nehodu nezrežíroval, aby i u jeho smrti vznikly pochybnosti.
Tři outsideři
Film Něžný barbar stojí a padá s výkonem představitelů hlavních postav. V roli výtvarníka se představil skvělý Bolek Polívka a excelovali i Jiří Menzel (Doktor) a Arnošt Goldflam (filozof Egon). Polívkův výkon ocenila také porota na Dnech českého a slovenského filmu v Bratislavě 1990, která mu udělila Cenu za mužský herecký výkon. Cenu si odnesl také kameraman Vladimír Smutný.
Režisér Koliha, který chtěl látku zpracovat ještě během studií na FAMU, o svém tvůrčím počinu řekl: „Nenatáčeli jsme životopisný film, ale fikci na základě Hrabalova díla… Snažili jsme se natočit film o jednom jedinečném přátelství tří společenských outsiderů v padesátých letech, dnes by se řeklo androšů, kteří zůstali věrni sami sobě a svému způsobu života i tvorby."
Za Boudníkem, Hrabalem a Bondym se můžete přenést 3. listopadu na Televizi Seznam.
