Článek
Když jsme si povídali s Kateřinou Kornovou, zrovna se vrátila ze soustředění finalistek soutěže Batist Nej sestřička, která se bude vyhlašovat v září. A dostali jsme se k jejím vlastním zkušenostem ze zdravotnictví zejména s ohledem na to, že vychovává postiženého syna Filipa.
"Bylo to fajn, soustředění probíhalo na zámku v Dětenicích, sestřičky se pobavily a odpočinuly si. Já tam také byla poprvé a musím říct, že i když mě strašili, že v té středověké krčmě jsou hrozně sprostí, nebylo to tak hrozné," smála se Katka.
"Zrovna sestřička, která mi byla přidělena, pracuje na neurologii, která mi bohužel není příliš vzdálená. Ale všechny sestřičky, se kterými jsem se bavila, jsou obdivuhodné. Nejsou to žádná písklata, ale ženy ve věku, kdy už vědí, o čem je život, a jejich práce opravdu zaslouží nějaké poděkování," míní.
Sama má většinu zkušeností s lékařskou péčí dobré. "Samozřejmě se stalo, že někdo třeba někdy neměl náladu, ale na to už jsem dávno zapomněla. Ale to se spíš týkalo mne, pokud jde o syna, mám s personálem ty nejlepší zkušenosti," uvedla.
A jak bude s Filipem trávit léto? "Filip určitě pojede na dovolenou se svým tatínkem, a společně se určitě také někam vypravíme. Syn se už učí pracovat, je to taková terapie prací. Je to pro něj hodně důležité," svěřila.
Dostali jsme se i k tomu, zda se Kateřina neobává, jak to syn zvládne, až tady sama jednou nebude. "Je to černá můra každého rodiče, který má dítě s nějakým omezením nebo problémem. Nechci o tom takhle přemýšlet, protože nikdo nevíme, co bude za minutu. Je potřeba udělat, co je v mých i jeho silách, aby se na to nějak připravil. Prognóza u tohohle vlastně ani není. Není to léčitelné, ale podněty a výchova jsou pořád něco platné, i když už to není malé dítě," uzavřela.
