Článek
Padouch nebo hrdina, my jsme jedna rodina! Legendární film Limonádový Joe aneb Koňská opera (1964), jehož hlavním hrdinou je ušlechtilý kovboj v bílém s kolty proklatě nízko, si okamžitě získal diváckou oblibu a svůj kultovní status si udržuje dodnes. Jedinečná parodie na rodokapsovou literaturu, plná jiskřivého humoru a skvostných hlášek, udělala hvězdu z operetního zpěváka Karla Fialy (†95), pro něhož se kovboj „cestující v limonádě“ stal doslova životní rolí.
Kodet ostrouhal
Titulní postavu měl přitom původně ztvárnit Jiří Kodet (†67), který už se doma pilně učil scénář, a pro inspiraci se prý díval i na staré americké kovbojky.
Do života mu ale paradoxně zasáhla jeho matka, herečka Jiřina Steimarová (†91), která dala režiséru Oldřichu Lipskému (†62) tip na Karla Fialu. Režisér se zašel podívat na Fialovo vystoupení v Hudebním divadle v Karlíně a bylo „vymalováno“ – to je ten správný Joe.
Gott měl lepší „angličtinu“
Přestože Fialovi řekli, že ve filmu bude pouze hrát a nikoliv zpívat, jak by se v jeho případě očekávalo, nabídku ochotně přijal. Pěvecké party musel přenechat Karlu Gottovi (†80), protože ten uměl lépe zpívat jazykem připomínajícím angličtinu.
A právě to tvůrci potřebovali do titulní písně Sou fár tu jú áj mej. Kromě ní jsou dnes kultovní samozřejmě i další písně, například Když v baru houstne dým a Whisky, to je moje gusto, které ve filmu odzpívala uhrančivá arizonská pěnice neboli Tornádo Lou v podání Květy Fialové (†88). Té zase propůjčila hlas Yvetta Simonová (93).
O herectví to nebylo
Joeovu lásku, nevinnou a cudnou Winnifred, ztvárnila Olga Schoberová (79), které role naivní krásky otevřela dveře i do zahraničí.
Točila pak v Německu, Itálii, Rakousku a Francii a role jí byly (stejně jako u nás) šité na míru, protože nikdy nebyla skutečnou herečkou – cenila se hlavně její oslnivá krása a sex appeal. Jako první Češka se také objevila na titulní stránce Playboye.
Něco pro pořádné chlapy
Ve filmu se také sešli kaskadéři poprvé jako organizovaná skupina. Bylo jich celkem pětatřicet a byli mezi nimi vzpěrači, zápasníci, boxeři a další sportovci, kteří byli nasazeni do všech akčních a jezdeckých scén, přestřelek a rvaček v saloonu. A že to byly pořádné bitky! Zdeněk Srstka (†83) později vyprávěl, že jednou dostal do ruky omylem normální židli z bukového dřeva, což ale vůbec netušil.
Vzal ji tedy do ruky a podle scénáře ji šel o někoho rozbít. Jenže kaskadér, který to od něj „koupil“, byl pak dlouhou dobu v bezvědomí. Ublížil si i představitel pistolníka Grimpa Josef Hlinomaz (†63), který měl při rvačce kopnout Srstku kolenem do hlavy. „Mně nic nebylo, ale on se chudák z toho zotavoval několik týdnů. Pepík měl vůbec smůlu. V té scéně, jak rozkouše housle, které byly celé z cukru, si pořezal celé patro,“ vyprávěl později Srstka.
Kdy se mohlo improvizovat
Nezapomenutelné jsou rovněž Grimpovy grimasy, kdy si dává cloumáka nebo předvádí, že je „tuplovanej kruťák“. Právě scéna, kdy „mučí“ Joea připoutaného ke kůlu, a natírá ho olejem, borůvkovým džemem a kečupem, byla čistě Hlinomazovou improvizací – samozřejmě za radostného přispění Pancho Kida a Kojota Kida, tedy Karla Effy (†71) a Waldemara Matušky (†76). Scenárista Jiří Brdečka (†64) a režisér Lipský pouze nastínili rámec, jak se mají coby „mučitelé“ chovat, a nechali jim připravit rekvizity.
