Článek
Pokud máte rádi ztřeštěné komedie plné nečekaných zvratů a absurdních situací, pak je film Poprask na silnici E4 určen právě vám. V roce 1979 ho natočil Stanislav Strnad, který byl jinak známý spíše jako televizní režisér. Ve své celovečerní filmografii má ale Strnad i úspěšnou dvojici komedií o „prima bráchovi“, a tak je zřejmé, že nudit se nebudete ani u tohoto titulu, který vám 23. srpna ve 20.15 h nabídne Televize Seznam.
Protagonisty Strnadovy road movie jsou tři zaměstnanci cihelny v Čičenicích, kteří se vypraví do Turnova pro novou lokomotivu. Cesta přes Prahu za důležitou fakturou se však nečekaně protáhne a zkomplikuje – a s ní i inventura, která v čičenické cihelně právě probíhá…
Do hlavních rolí snímku režisér obsadil samé známé a oblíbené herce. Zkušeného strojvůdce Kudrnu si zahrál Josef Bláha a čiperného Karla Kaplana Jiří Štěpnička. V roli Petra Šintáka jim zdatně sekunduje Petr Svoboda, který byl do té doby známý především jako princ z mnoha televizních i celovečerních pohádek.
Těšit se ale můžete i na další skvělé herce, například na Dagmar Veškrnovou-Havlovou (zdravotní sestra Helenka), Mílu Myslíkovou (Petrova nevlastní matka), Jaroslava Moučku (náčelník VB – Veřejné bezpečnosti), Miroslava Homolu (zahradník), Jiřího Brudera (žárlivec Jelínek) Laďku Kozderkovou (Jelínkova manželka) či Stanislava Fišera (poručík VB). V menších rolích se mihnou i někdejší prvorepubliková hvězda Nataša Gollová (Karlova tetička) a Eduard Dubský (starší pán).
Talentovaní Neckářovi
U posledně zmíněného herce s poetickým jménem se na chvilku zastavme. Možná to nevíte, ale Eduard Dubský byl strýcem muzikanta a herce Václava Neckáře a jeho bratra Jana. Dubský bylo totiž jeho umělecké jméno, ve skutečnosti se jmenoval Eduard Neckář.
Hercovou doménou v divadle byly konverzační komedie; v mládí hrál role noblesních milovníků, později se přehrál do úloh šarmantních, leč úlisných seladonů, často se zkaženým morálním profilem. Ve filmu hrál většinou vedlejší až epizodní role, často se objevoval v historických či životopisných snímcích.
Romy hráli „gádžové“
K dobovým klišé patřili Romové pracující v cihelnách. Nejinak tomu bylo i v tomto snímku, ovšem režisér tehdy neobsadil žádné romské herce – jejich rolí se zhostili „gádžové“. Takže cihláře Takáče (a otce početné rodiny) si zahrál Jiří Vala s umouněnými tvářeni (zřejmě aby působil sněději) a jeho syny Ferka, Gézu, Laca a Pištu ztvárnili taktéž „nabarvení“ Jan Kraus, Jan Faltýnek, René Gabzdyl a Jan Kuželka. Něco takového by v současné době zřejmě už neprošlo.
Film se točil na mnoha místech republiky, mimo jiné ve Vodňanech, v Praze, v Horních Jirčanech či v Prachaticích.
Kam se poděl pohádkový princ?
Pohledného Petra Svobodu máme spojeného s nejrůznějšími pohádkovými princi, zejména se Slunečníkem z pohádky Princ a Večernice (1978). Hrál ale i další mladíky s modrou krví, mj. Prince Chocholouše (1974), prince Sargasového moře v Malé mořské víle (1976) nebo krále Jana v příběhu Perly a Růže (1985).
Sympaťák, který rozhodně neměl nouzi o fanynky, se na počátku 90. let rozloučil jak s divadlem, tak s filmem a jeho život nabral nový směr. Věnoval se hlavně moderování a stal se z něj také známý podnikatel ve stavebnictví. Letos v červnu oslavil Svoboda sedmdesátiny.
