Článek
Sváteční dny bez filmu Pretty Woman jsou stejně nepředstavitelné jako Vánoce bez kapra, stromečku a Ježíška. Příběh o hodné prostituce Vivian, která pozná svého „prince Edwarda na bílém koni“, se za třicet let od natočení stal doslova kultovní záležitostí. V hlavních rolích se představili krásná Julia Roberts (57) a charismatický Richard Gere (75).
Tento romantický film viděl nejspíš každý, takže je zbytečné přibližovat jeho děj. Za zmínku ale stojí, že původně mělo být všechno jinak. Podle prvotního námětu a scénáře mělo jít o smutný příběh drogově závislé prostitutky. Film se měl jmenovat 3000 dolarů – přesně tuto částku měla Vivian dostat za týden své „práce“ pro Edwarda za předpokladu, že se během této doby vzdá i drog.
Jenže dohodu nedodržela. Ve filmu měla být scéna, ve které prodává kokain, aby si vydělala na cestu do Disneylandu. Edward ji proto vyhodil z auta, a odjel. Původní příběh měl i smutný konec, a tak je jen dobře, že se celý scénář několikrát přepsal a divákům byla nakonec naservírována komedie, ke které se opakovaně a rádi vracejí.
„Prosím, vezmi tu roli…“
Režisér Gary Marshall (†81) chtěl zpočátku do hlavní role obsadit herečku Meg Ryan (59). Ta ale roli odmítla, což ji později zřejmě hodně mrzelo. Tvůrci zvažovali i další jména, mj. i Diane Lane (55), ale nakonec se rozhodli pro tehdy začínající Julii Roberts.
Herečka nabídku původně přijala s tím, že půjde o temné sociální drama, které zobrazuje těžký život prostitutek. Poté, co se koncept filmu změnil, ji produkce musela dlouze přesvědčovat, aby ve spolupráci pokračovala.
Filmaři také soudili, že do role Edwarda by se dobře hodil představitel Supermana Christopher Reeve (†52). Když ale herec přišel na první čtenou zkoušku, a místo Julie Roberts na něj čekala náhradnice, řekl, že je to neprofesionální a nabídku odmítl. Ani Richard Gere o angažmá ve filmu zpočátku nestál. Nakonec ale podlehl Marshallovu přátelskému nátlaku. K souhlasu ho prý přiměla i sama Julia Roberts, která mu údajně podstrčila papírek se vzkazem: „Prosím, přijmi tu roli.“
Režisér věděl, jak na nervozitu
Julia Roberts se kvůli přípravě na roli začala scházet se skutečnými prostitutkami, chodila s nimi na kávu a zpovídala je, aby se o jejich životě dozvěděla co nejvíc. Filmaři její tělo v mnoha záběrech nahrazovali o pět let starší známou hollywoodskou dublérkou Shelley Michelle, jejíž postava je mimochodem i na oficiálním filmovém plakátě. Juliinu hlavu dodal počítačový program na úpravu fotek.
Julia Roberts byla při natáčení milostné scény s Gerem tak nervózní, že jí na čele vyskočila velká žíla. Režisér si k nim musel vlézt do postele a masírovat jí čelo, aby žíla zmizela.
Slavné hlášky
Ikonických scén je ve filmu bezpočet, my připomeneme aspoň tu, ve které se postava Vivian učí v nóbl restauraci jíst šneky a ujede jí: „Svině jedny klouzavý!“ Ve filmu se podnik jmenuje Voltaire, ve skutečnosti to byla restaurace Cicada.
Ovšem hláška, kterou Vivian pronese v luxusním obchodě na adresu arogantní prodavačky, se opravdu zapsala do historie: „Pracujete na procenta, že? Tak to byla velká chyba, velká chyba, obrovská. No nic, musím ještě nakupovat.“ Dotyčný butik, ve kterém dnes sídlí módní obchod Badgley Mischka, najdete v Beverly Hills na bulváru Santa Monica č. 9501 na rohu s Rodeo Drive. To jen pro případ, kdybyste se někdy vypravili na „místo činu“.
Inspirace Roye Orbisona
Slavnou titulní skladbu Oh, Pretty Woman napsal už v roce 1964 americký zpěvák, kytarista a skladatel Roy Orbison (†52). Inspirovala ho jeho žena Claudette Frady (†24), která se jednoho dne chystala na nákupy, a on se jí zeptal, zda má dost peněz. Manželka odvětila, že krásná žena žádné peníze nepotřebuje. A nápad byl na světě – Orbison si okamžitě vybavil dlouhonohou krásku v minisukni, jak na vysokých podpatcích kráčí ulicí.
