Článek
Slavná komedie Vrchní, prchni! (1980) je doslova prošpikována skvostnými scénami a hláškami. Hlavní roli ztvárnil nezapomenutelný Josef Abrhám (†82), který v pondělí večer bohužel odešel do hereckého nebe.
Abrhám coby knihkupec Dalibor Vrána chodí po nocích hrát na housle a okrádá hosty v restauracích jako falešný vrchní. Námět se přitom v hlavě scenáristy Zdeňka Svěráka zrodil díky kuriózní situaci.
Svěrák si po jednom představení Divadla Járy Cimrmana v Malostranské besedě zašel do nedaleké hospody na jídlo. A protože na sobě měl tmavý oblek s motýlkem, někteří hosté si ho spletli s vrchním. Od stolů se ozývalo netrpělivé volání, aby už je laskavě zkasíroval, že čekají celou věčnost. Svěrák jim sice vysvětlil, že není tou správnou osobou, ale díky této příhodě ho napadlo napsat příběh o falešném vrchním.
Dalibora Vránu přitom původně vůbec neměl hrát Josef Abrhám, ale Petr Nárožný, pro kterého měl Svěrák připravený i speciální dialog. Ve scéně, kdy se Vrána vydává za inženýra Králíka, si měl od všetečného souseda Pařízka vyslechnout následující: „Celej pan Vrána. Postava, obličej, pleš. Navlas! Navlas!“
Jenže Nárožný působil tehdy v trojici s Miloslavem Šimkem (†63) a Luďkem Sobotou (77) v roli cholerického „nasírače“, a režisér Ladislav Smoljak (†78) ho proto do filmu nechtěl. A prosadil si Josefa Abrháma, což byla trefa do černého už jen proto, že mu manželku opět hrála Libuška Šafránková (†68).
Ta mu ve slavné scéně, kdy se Abrhám před zvídavým sousedem vydává za inženýra Králíka a ona si myslí, že je opilý, vlepí facku, což prý nebylo ve scénáři. „Takhle se ztřískat za bílého dne, že se nestydíš!“ zní nezapomenutelná hláška Libušky Šafránkové.
Filmoví manželé Vránovi bydleli v Praze ve Vozové ulici poblíž Riegrových sadů, knihkupectví stálo ještě nedávno v Kaprově ulici u Staroměstského náměstí (fungovalo zde od roku 1933 a své brány zavřelo v roce 2016). Dalibor Vrána kasíroval v mnoha známých pražských restauracích a vinárnách, například U dvou koček na Uhelném trhu, U tří zlatých lvů ve Skořepce nebo v Dubonnetu v Dlouhé třídě.
Všichni si také na první dobrou vybaví nejspíš ikonickou honičku po karlovarské kolonádě ve stylu němých grotesek. Věděli jste, že patří mezi nejdelší filmové záběry beze střihu?
