Článek
Při světové premiéře na filmovém festivalu v Benátkách vzbudila herečka Jitka Čvančarová (46) pozornost svými rudými šaty s pořádným dekoltem od Liběny Rochové, které vynesla. Na té pražské už nebyla v růžovém vyšívaném modelu v japonském stylu tak nápadná. Ale i ten jí slušel.
Na premiéře jsme si s ní samozřejmě nepovídali jenom o jejím oblečení, ale i o filmu samotném a festivalu v Benátkách, odkud si Nabarvené ptáče odneslo studentskou cenu. "Mě hrozně odzbrojila ta atmosféra, všichni byli přející, uctiví, nesmírně tomu fandili. To, že po světové premiéře asi deset nebo jedenáct minut stáli a tleskali a křičeli bravo. Všichni slzeli, všichni jsme byli dojatí," vzpomínala Jitka a nadšená byla právě ze studentů, kteří film ocenili.
"Bylo jich osmnáct, všichni kolem dvaceti let a hlasovali jednomyslně. Ti mladí lidé pochopili, že je to víc než jenom film, ale je to i poselství, a to nás úplně odrovnalo. Vzbuzuje to naději, že svět může být lepší, když to mladí lidé chápou, ten hluboký vzkaz," dodala.
"Já film viděla na rozdíl od kolegů v Benátkách už podruhé. Václav Marhoul mě totiž poprosil, abych nazpívala závěrečnou píseň, která přesahuje do titulků. Z toho důvodu jsem to viděla, protože jsem říkala, že je mi sice ctí a udělám to, ale musím se trefit přesně do emocionální roviny, která tam je. To bylo ale jen na malém monitoru," vysvětlila Čvančarová.
Poprvé plakala, podruhé už ne. "V Benátkách jsem se trošku držela, abych si nerozmazala make-up," použila pro ni dost nečekaný černý humor Jitka. "Ale o make-upu a o tom, jak mi to sluší, to samozřejmě není," dodala jedním dechem. "Nejvíc ze všeho bych byla ráda, kdyby to i tady lidé pochopili a zasáhlo je to tak, jak je to zasáhnout má. Že ten film je důležitý vzkaz a velká naděje," uzavřela herečka těsně před českou premiérou Nabarveného ptáčete.
