Článek
Většina z nás má Jiřího Voskovce (19. 6. 1905 – 1. 7. 1981) spojeného hlavně s nerozlučným jevištním parťákem Janem Werichem (†75) a érou Osvobozeného divadla.
Jejich humor sice reagoval hlavně na tehdejší politické a sociální problémy, přesto se při jejich hrách, filmech a písních, které napsali spolu se skladatelem Jaroslavem Ježkem (†35), můžeme smát a zamýšlet i dnes.
Voskovec po roce 1948 emigroval do Francie a záhy poté do USA, kde dráhu komika opustil. Stal se charakterním hercem vážných rolí, což zdůvodňoval tím, že bez Wericha z jeho života milované klaunství vymizelo. Ostatně, za „velkou louží“ mu do smíchu leckdy nebylo.
Proč nešel na Sochu svobody
Hned po svém příjezdu do USA byl internován na imigrační stanici na Ellis Islandu – a to na základě udání jednoho z krajanů. Politický postoj USA vůči zemím střední a východní Evropy byl tehdy ovlivněn fanaticky protikomunistickým přístupem senátora Josepha McCarthyho, a Voskovec tak na ostrově strávil celkem jedenáct měsíců, což ho nesmírně traumatizovalo.
I když byl ženatý s Američankou, dlouhou dobu to vypadalo, že úřady ho do země nepustí a bude deportován do Československa, kde tou dobou probíhaly politické procesy.
Nakonec byl do Států šťastně vpuštěn, ale trauma z internace ho nikdy neopustilo.
Odmítal se jít například podívat na Sochu svobody, což zdůvodňoval slovy: „Co bych tam chodil – z okna jsem celých jedenáct měsíců koukal na její p***l.“
Brzdil ho český přízvuk
Ani jeho rodinný život nebyl příliš šťastný. S manželkou, americkou divadelnicí Anne Gerlette (†45), se usadil v New Yorku. Protože se jim nedařilo založit rodinu, rozhodli se pro adopci. Když pak konečně začali vychovávat vytoužené dcerky Vicky (65) a Gigi (63), Anne diagnostikovali zhoubný nádor a v roce 1958 vážné nemoci podlehla.
Voskovec, který se ocitl v roli samoživitele, se musel v herecké branži hodně ohánět. Jeho problémem byl český přízvuk, takže hvězdou se sice nestal, ale prosadil se. Největších úspěchů dosáhl na Broadwayi, kde jako jeden z vůbec prvních herců obdržel prestižní cenu OBIE za svůj výkon v Čechovově hře Strýček Váňa.
Objevil se také v několika seriálech a filmech – zřejmě nejvýraznější roli dostal v dramatu Dvanáct rozhněvaných mužů (1957).
Manželka ho zcela ovládla
Po nějaké době se seznámil s neúspěšnou herečkou irského původu Christine McKeown (†91), která mu záhy dala nepříjemné ultimátum – „buď já, nebo tvé dcery“. Voskovec, který nechtěl žít sám, dcery nakonec udal do pěstounské péče. Dívky vyrůstaly u „nových prarodičů“ ve Philadelphii a on se kvůli tomu nesmírně trápil.
Řekli bychom „podpantoflák“, ale Christine byla zdatná manipulátorka a postupně ovládla veškerý běh manželova života včetně jeho příjmů. Časem se jí také podařilo narušit i jeho vždy bezproblémový vztah s bratrem.
Nakonec ho podvodem přiměla k přestěhování do Pearlblossom v nehostinné Mohavské poušti a Voskovec se tím pádem ocitl bez práce, protože Broadway byla v nedohlednu a daleko to měl i do filmových studií v Los Angeles.
Jediné, co se Christine nepodařilo, bylo narušení jeho vztahu s „dvojčetem“ Janem Werichem. Oba klauni si celou dobu pravidelně psali a telefonovali. Když Werich v roce 1980 zemřel, velká část Voskovce zemřela s ním.
Svého parťáka následoval o osm měsíců později. Zajímavé je, že Voskovcova dcera Gigi se po otcově smrti starala o vdovu Christine, která ji kdysi zavrhla.
