Článek
S historií Československé (a později České) televize jsou od jejích počátků až do silvestra 2005 neodmyslitelně spjaté i hlasatelky, které každý den vstupovaly do našich obýváků, a provázely nás programem. A nejen to, časem se z některých z nich staly televizní hvězdy. Hlasatelé se k nim připojili o něco později, což některé současníky, kteří volají po genderové vyváženosti, možná zvedne ze židlí.
Blonďák se starosvětskými způsoby
Prvním mužským hlasatelem se v 70. letech stal Miloš Frýba (18. 3. 1945 – 30. 12. 2010). Byl to blonďatý elegán, vždy s pečlivě učesanou pěšinkou a kamenným výrazem ve tváři. K jeho image patřily sako s kravatou a hluboký uklidňující hlas, jímž pronášel: „Dobrý večer, vážení diváci, vítám vás u obrazovek…“ Jeho pravidelné vstupy do našich domácností zosobňovaly i neměnnost a zatuhlost tehdejší doby, on sám z ní ale vybočoval vyzařováním starosvětsky gentlemanských způsobů.
Proč rodiče málem trefil šlak
Frýba, který pocházel z Libáně poblíž Jičína, se vyučil elektromechanikem a po vojně nastoupil do Čs. televize (ČST). Bylo to v turbulentním roce 1968 a on v ní zahájil kariéru jako elektroefektář, což znamená, že měl na starosti různé elektrické efekty a animace. O rok později se zúčastnil konkurzu na hlasatele hlavní zpravodajské relace, ve kterém uspěl, a byl přijat.
Na nátlak rodičů se ale tváří Televizních novin nestal. „Přijel jsem s tou šťastnou novinou domů, rodiče živnostníci, dědeček legionář, a psal se rok 1969. Maminka se rozplakala, tatínek řekl, že snad takovou ostudu bych nemohl udělat, a druhý den se mnou do Prahy jela maminka, aby výsledek konkurzu zrušila,“ vzpomínal Frýba později v jednom rozhovoru.
Jak se žilo bez čtecího zařízení
Netrvalo dlouho a hned v roce 1970 ho oslovil tehdejší vedoucí hlasatelského oddělení s tím, že se připravuje vysílání druhého programu a k hlasatelkám potřebují nutně i mužský element. Frýba, který uspěl v dalším konkurzu, se tak nakonec stal hlasatelem druhého programu ČST. Protože ten byl tehdy v republice méně dostupný, objevovaly se na něm i pořady, které by jednička z ideologických důvodů neodvysílala.
Po dvou letech pak Frýba uspěl v dalším konkurzu a přešel na první program. Stejně jako kolegyně i on se musel učit dlouhé texty nazpaměť, protože televize ještě neměla čtecí zařízení. Vzpomínal, že při biflování nachodil po chodbách dlouhé kilometry. V roce 1990 práci hlasatele opustil. V televizi ale zůstal, pouze přešel na pozici režiséra dne.
Kdy se slaví „frýbestr“?
Protože Frýba byl na obrazovce až do nástupu Alexandra Hemaly (68) jediným mužem mezi spoustou žen, stal se miláčkem nejen divaček, ale i kolegyní. A co je ještě kurióznější, k jeho odkazu se přihlásil i fanklub punkerů, tzv. frýbovců, kteří jeho jménem pořádají nejrůznější recesistické akce.
Například 25. ledna, kdy má svátek Miloš, oslavují „frýbestr“. Jejich úhlavními nepřáteli jsou „hemalovci“ podle fámy, že z Frýbova odchodu v roce 1990 profitoval právě Alexandr Hemala, který působil jako hlasatel až do roku 2005. Jedním z recesistických hesel „frýbovců“ je „Frýba a láska zvítězí nad Hemalou a nenávistí.“ Hlasatel svůj kult nekomentoval, ale jeho přátelé potvrdili, že miloval kanadské žertíky a vtipy, takže s ním jistě neměl problém.
A jak na svá léta na obrazovce vzpomínal on sám? „Byl jsem tehdy první muž ve funkci programového hlasatele a na svém kontě mám ještě jedno prvenství. Byl jsem ten, kdo zahajoval pravidelné barevné vysílání na Kavčích horách. Naopak jsem byl poslední, kdo se loučil s hlasatelnou v Měšťanské besedě, odkud se vysílalo do té doby,“ řekl Frýba, když v roce 2008 odcházel z televize do důchodu.
Krátce předtím ho postihla mrtvice, ze které se postupně vykřesal, a vše vypadalo nadějně. Jenže v roce 2010 přišla druhá mrtvice, a ta už se mu stala osudnou.
