Článek
Eva Holubová prošla výraznou změnou vzhledu, za kterou stála nejen touha vypadat i ve středním věku k světu, ale také ji motivovala hrozba nemoci. Přestože herečka je v komunikaci s médii zdrženlivá, Super.cz prozradila, jak se jí podařilo zbavit se přebytečných kil a co stojí za tím, že se její figura zpevňuje.
Paní Evo, v poslední době média hojně řeší změnu vašeho vzhledu - naštěstí v tom pozitivním ohledu. Těší vás to?
Abych byla upřímná, tak to moc nesleduju. Už jsem se za ta léta naučila nedávat médiím ve své mysli velký prostor. Ne vždy psala pravdu, ne vždy psala lichotivě, naučila jsem se to „neřešit“, aby mě to neodvádělo od důležitějších věcí života. Co mě těší je, že se cítím dobře. Samozřejmě mi udělá radost, když mi někdo skloní poklonu, zvláště je-li to osoba mně blízká nebo si jí vážím.
Co pro vás vlastně bylo tím hlavním impulzem ke změně životního stylu?
Jejda, teď bych nerada „kecala“, ale asi za vším stojí moje obavy z hypertenze, ke které mám dispozice po mamince. Byla to právě tato diagnóza, která mi ji vzala v jejích dvaapadesáti letech.
Takže už v minulosti jste řešila svou váhu?
Čas od času jsem se z toho důvodu podrobovala různým dietám, které jsem zase opouštěla, opět nabrala nová kila, která jsem zase dalšími dietami shazovala. Loni jsem nabrala nějak víc a jedna moje kolegyně se v tu dobu už aktivně držela stravování podle metody metabolic-balance. Začala jsem tuto metodu aplikovat taky. Ale nemám pocit, že jde o nějaké drastické hubnutí, spíš o nastolení jakési rovnováhy.
Takže to přineslo jen samá pozitiva?
Dalo mi to dvě věci, kromě toho si to pár kil vzalo. Začala jsem přemýšlet, co jíst, tedy řídit se nikoli pouze tím, nač mám právě chuť, ale jíst to, co je mému tělu prospěšné. A být v tom směru střídmá, tedy nepodléhat obžerství ani nejíst z nudy. Nejím tak často a tolik, zato si jídlo velice vychutnávám. Trochu podle rčení není bohatý ten, kdo má hodně, ale ten, komu stačí málo nebo kdo se raduje z mála. Kvantitu jsem upřednostnila kvalitě.
Takže v jídle už nehřešíte?
Já jsem asi člověk, který si v jídle odepře nějakou nezdravou „prasárnu“, když ví, co způsobuje, a naopak jí zdravou stravu s chutí, když ví, čemu prospívá. A stejně to mám i s tím pohybem. Sportem se to u mě opravdu nedá nazývat.
Vy jste ale nezůstala jen u změny stravování, ale začala jste i se cvičením. Co bylo tím motivem?
Když jsem si osvojila novou metodu stravování, překvapivě se dostavil i příval energie a potřeba nějakého příjemnějšího pohybu.
Vyznávala jste v minulosti nějakou formu aktivního pohybu?
Kdysi jsem chodila poměrně pravidelně plavat a dělám to doposud, jakmile jsem poblíž nějaké vody v přírodě. Moc mě bavilo cvičení jógy. Jezdila jsem na Kačerov ke skvělé a líbezné lektorce Katce. Jenže pak přišly problémy s ploténkami zaviněné častými zájezdy s divadlem, taková projížďka z Prahy do Ostravy a zpět mi dala vždy zabrat a lékař mi jógu zakázal. Na popud jednoho mého kamaráda jsem začala běhat. Tehdy spíše pobíhat při procházkách s pejskem.
Jak jste se dostala právě ke cvičení pilates?
Úplnou náhodu. Já jsem vůbec nevěděla, co to je. Nepátrala jsem po tom, nevím, proč jsem si zasunula do hlavy, že je to nějaký druh tance, dokonce španělského. Něco jako flamengo (směje se)
A jak jste přišla na to, že pilates není španělský tanec?
Zkoušela jsem zrovna ve Studiu DVA hru Smolíkovi, kde mi hraje dceru Janička Stryková, úžasná mladá talentovaná herečka, která je neustále plná energie a dobré nálady. Svěřila jsem se jí, že mám touhy po nějakém příjemném cvičení, jestli neví, zda je něco poblíž našeho divadla, kam bych mohla po zkoušce zajít. No a Jana mě poslala nedaleko. Tehdy jsem se tam vypravila s mou dcerou, která chodila cvičit už všude možně a mnohem častěji než já. Daleko víc si pohyb zařadila do svého programu, nejenom kvůli získání dobré kondice, ale jako relax. Takže jsem s sebou měla odbornici.
A oslovilo vás to?
Hned po první hodině jsme se do toho cvičení zamilovaly. Mám tam svou trenérku, terapeutku, cvičitelku, ale hlavně dobrou duši Janičku, která je nejenom příjemná a pozitivní, ale rozumí mému tělu víc než já. A umí to se mnou, nic mi neodpustí, ale za jakýkoli pokrok či výkon mě chválí, úžasná motivace a potrava pro ego. Udělala mi i sestavu cviků na prázdniny. Chodím tam ráda.
Jaké výhody pro vás má cvičení pilates na reformerech?
Je to pro mě prostě naprosto přirozené, protože jsem pilates předtím necvičila jinak. Až před dovolenou mi Janička udělala sestavu i na zem, abych nevyšle z formy. Pojmenovat po mně tyhle lavice nechtějte, mě to prostě baví a nejsem po tom nikde namožená, neboť díky tomu reformeru cvičím pouze ty partie, které Jana určí, a nepřetěžuji jiné partie.
Máte nějakou metu, které byste ráda dosáhla? Obvod centimetrů v pase, počet kil, vysněná velikost oblečení?
Ano, ale moje meta se neměří v centimetrech, ale tlakoměrem a únavou. Moje meta je být nejzdravější a nejčerstvější. Mám ještě velké plány - být po všech stránkách co nejvíce v pohodě.
Jak by zněla rada ženám ve vašem věku, které se rozhodly začít něco se svým vzhledem dělat?
Zeptejte se kamarádek, kolegyň v práci, svých dcer nebo sousedek v baráku, které mají pružnou chůzi a postavu, zda někam chodí cvičit. Zkuste to taky a u toho, co vám vyhovuje, zůstaňte.
