Článek
Proslula hitem Docela všední, obyčejný den. Život Vlasty Průchové (12. 7. 1926 – 16. 6. 2006) ale zdaleka všední nebyl. Jazz nejenom zpívala, ale především žila, což ocenil i sám legendární „Satchmo“ Louis Armstrong (†69). V tomto rytmu vychovala i svého syna, světově proslulého hudebníka a skladatele Jana Hammera ml. (73).
Jazzové manželství
Hudební talent zdědila Průchová po své matce. Osudově ho ale ovlivnil její budoucí manžel Jan Hammer st. (†69), se kterým se seznámila v roce 1941 ve Zlíně. Město tehdy žilo filmovým festivalem a swingovými koncerty. O sedm let starší Jan Hammer, který za války hrával se skvělými jazzovými muzikanty, 15letou Vlastu Průchovou snadno okouzlil svým temperamentem a chutí, s jakou hrál. Navíc výborně zpíval. A o šest let později stála na pódiu jako zpěvačka i Vlasta Průchová.
Československo prožívalo po válce swingovou euforii a muzika zněla úplně všude. A kde se hrál swing a jazz, nechyběla ani Průchová s Hammerem. Vzali se v roce 1947 a hudba je provázela celé manželství. Hammer sice vystudoval medicínu, ale stále hrál na vibrafon a na kontrabas a jeho žena zpívala. Všichni k nim domů chodili hrát a jam sessions u Hammerů se brzy staly pojmem. Muziku tak sály s mateřským mlékem i obě jejich děti, Jan a Andrea.
Točila s těmi nejlepšími
Vlasta Průchová měla pro jazzový zpěv všechny předpoklady: cit pro frázi, bezchybný rytmus, skvělý hlas a obrovský temperament a muzikálnost. Zvládala ale i moderní bebopový projev a scat. V roce 1957 se zrodila úspěšná soutěž Hledáme písničku pro všední den. Do roku 1961 z ní vzešlo mnoho skladeb, ze kterých se staly evergreeny. Tehdy vznikl i její nejslavnější hit Docela všední, obyčejný den. Velký úspěch slavil také Blues pro malého chlapce a duet Až nám bude dvakrát tolik, který nazpívala s Karlem Gottem (†80).
Z Průchové se stala hvězda první velikosti, která natáčela a účinkovala s našimi nejlepšími orchestry: s Karlem Krautgartnerem (†60), Karlem Vlachem (†74) či Ferdinandem Havlíkem (†85). Nazpívala i další populární duety s Karlem Hálou (†74) a s Milanem Chladilem (†53). Stala se také kmenovou zpěvačkou tehdy vznikajícího orchestru Československého rozhlasu.
Lidé nás tu přece potřebovali!
Po okupaci v roce 1968 odjela s rodinou na rok do USA, kde manžel absolvoval stáž na kardiologické klinice. Syn tehdy získal stipendium na prestižní Berklee College of Music v Bostonu a rozhodl se, že v USA už zůstane. A stal se tam uznávanou jazzovou hvězdou, jenže u nás se o jeho úspěších informovat nesmělo.
Vlasta Průchová, která se vrátila s manželem domů, později v rozhovoru pro Týdeník Rozhlas řekla: „…My nejsme pro emigraci stvoření a taky jsme věděli, že když každý uteče, tak co zbude tady? Lidé nás tu přece potřebovali! Mého muže milovali jako lékaře i muzikanta, já jsem zase potřebovala povzbudit zdejší jazzové kluby…“ Byla sice smutná, že syn zůstal za oceánem, o to víc ji ale těšily jeho úspěchy.
Ona sama pak měla méně příležitostí vystupovat, ale nikdy si nestěžovala. Až po revoluci se kolem ní znovu objevili muzikanti její krevní skupiny a ona si mohla splnit svůj sen – vystupovat v klubech a navazovat nová přátelství.
Její milovaný manžel, po jehož boku vystupovala nejraději, zemřel 2. května 1989. Na dotaz, jak dokázal skloubit medicínu a hudbu, Průchová odpověděla: „Víte, to byl génius. I já toho dost stačím, ale proti němu to je nic. Tenkrát u nás končily veškeré jam sessiony, hrálo se, zpívalo... A on se pak osprchoval a jel do Krče do nemocnice.
Byly dny, kdy uváděl odpolední koncert v Lucerně, pak tlumočil večerní koncert v Lucerně, pak šel sám hrát, pak se u nás jamovalo a pak šel do práce do nemocnice... On se rozdal lidem v muzice i medicíně. Byl to opravdu kouzelný člověk.“ Za svým mužem se Vlasta Průchová odebrala právě před 15 lety – 16. 6. 2006.
