Článek
Vdova po Karlu Gottovi (†80) Ivana (48) překvapila fanoušky Mistra zveřejněním rozhovoru o jejich společné cestě životem. Po boku Karla Gotta byla bezmála dvacet let, porodila mu dvě dcery a byla mu oporou při jeho boji s těžkou nemocí až do poslední chvíle. Zároveň dbá na to, aby byl jeho odkaz takový, jaký si sám zpěvák přál.
V minulosti podle svých slov rozhovory neposkytovala, protože neměla na srdci nic, co by chtěla veřejně sdělit. Ovšem s příchodem autobiografické knihy Cesta za štěstím, která vychází v den Gottových nedožitých 82. narozenin, 14. července 2021 se rozhodla udělat jedinečnou výjimku.
Prozradila, jak to bylo s jejich seznámením a vztahem od začátku. Karla Gotta začala vnímat už od brzkého věku. „Už od svého nejútlejšího dětství. Znalo ho každé malé dítě, jeho písně se hrály všude. Tedy alespoň u nás doma určitě. Maminka si často přehrávala jeho dlouhohrající desky. Pamatuji si, že jsme si je pouštěli každou sobotu k úklidu. Utírala jsem prach a zpívala si s „Kájou“ – Pojď, půjdem’ na zem hledat démanty… Když mi byly čtyři roky, můj o dva roky starší bratr po rozvodu našich rodičů snil o tom, jaké by to bylo mít za tátu právě Karla Gotta. Jakpak by mě napadlo, že si tohoto zpěváka jednou vezmu za muže!? Byla jsem malá holka a Karel muž v nejproduktivnějším věku, navíc s mnoha životními zkušenostmi,“ uvedla Gottová.
I přes větší věkový rozdíl si k sobě s Mistrem cestu našli. „Věřím, že duše dávno dopředu vědí, ke komu patří. A když přijde ten správný čas, najdou se, lhostejno, v jakých tělesných schránkách se právě nacházejí. Mnozí si kvůli našemu věkovému rozdílu zpočátku klepali na čelo. I když nám oběma vždycky záleželo na tom, co si myslí ostatní, v tomto případě jsme měli svou hlavu. Spřízněné duše se prostě poznají, i když si někdy jedna na tu druhou musí chvíli počkat. Důležité je, že se našly a mohou být zase spolu. Ano, říkám zase. Věřím, že smrtí život nekončí, věřím v opětovné shledání,“ řekla Ivana, jejíž manžel prý o tom dříve pochyboval, ale s nemocí mnohé přehodnotil.
„Když odcházel, uvěřil, že se potká s těmi, kteří odešli před ním a které měl rád. A jednou zase i se mnou… S láskou a pokorou jsem byla vděčná za každou chvíli po jeho boku. Příchod nemoci nás naučil, že nic není samozřejmé. Společně jsme se radovali z každého dne, z každého okamžiku. Žili jsme přítomností, ale i minulostí. Karlovou bohatou historií. Ve chvílích, kdy mi při psaní své autobiografie začal vyprávět o celém svém dlouhém a vrchovatě naplněném životě. Přál si, aby zde po něm zůstal nějaký dárek pro jeho věrné fanoušky, a rozhodl se knize vzpomínek věnovat tolik sil, kolik bude moci,“ sdělila vdova po Karlu Gottovi.
O sepsání knihy uvažoval zpěvák už od roku 2002, ale nakonec se k práci na ní intenzivně vrátil v roce 2015, kdy překonal první závažné onemocnění. „To umocnilo jeho potřebu na knize zapracovat, sepsat svůj příběh,“ přiblížila pozadí biografie Gottová.
Na knize pracoval Mistr až do poslední chvíle. „Měl vysoké teploty a špatně se mu dýchalo. Jeho celoživotní profesionalita, svědomitost a láska k fanouškům mu ale nedovolily odejít od nedokončené práce. Ještě pár týdnů před odchodem, i když už měl všechny kapitoly dokončené, ho občas napadaly nějaké zajímavosti, a tak v knize vzniklo ještě několik boxů navíc. Stihl si i vybrat velkou část fotografií a nadiktovat mi k nim mnohdy vtipné popisky. Poté již mohl s klidným svědomím odejít, protože mi důvěřoval, že zbytek snímků už vyberu za něj a knihu dokončím přesně podle jeho představ,“ prozradila v rozhovoru vdova.
