Článek
Nenápadného herce Zdeňka Buchvaldka (15. 1. 1928 – 3. 8. 1987) máme už navždy spojeného se seriálem Muž na radnici (1976), ve kterém ztvárnil obětavého a pracovitého předsedu národního výboru ve fiktivním městě Kunštát. Jedenáctidílný seriál byl propagandistickým příspěvkem Čs. televize k volbám do zastupitelských sborů.
Díky své vizáži solidního mladého muže byl Buchvaldek už od absolutoria na DAMU zaškatulkován do rolí kladných socialistických hrdinů. Jednoho takového si zahrál hned v roce 1952 v juchajícím budovatelském snímku Zítra se bude tančit všude. Postava Františka Bavora, kterou mu v seriálu Muž na radnici nadělil scenárista Jaroslav Dietl (†56), byla ale tak ušlechtilá, až to bolelo.
Záporáci byli tabu
Do prvního angažmá nastoupil Buchvaldek v mosteckém Divadle pracujících, kde odehrál spoustu herecky vděčných rolí, mj. v Maryše, Snu noci svatojánské nebo v Noci na Karlštejně. Později v divadle působil i jako dramaturg a režisér. Odchod na oblastní scénu ho ale na dvacet let vyřadil ze spolupráce s filmaři.
Na televizní obrazovce se začal pravidelně objevovat až od roku 1972, nicméně charaktery jeho postav byly monotónní a všechny „na jedno brdo“ – zpravidla představoval seriózní úředníky, kriminalisty či lékaře. Buchvaldka coby přesvědčeného komunistu si totiž strana hýčkala, a tak měl záporáky zakázané, ačkoli jsou z hereckého hlediska mnohem zajímavější. On si jimi ale nesměl pokazit nastavený profil vzorného klaďase.
Kolegové na něj vzpomínají v dobrém
Od roku 1976 působil Buchvaldek jako ředitel pražského Realistického divadla Zdeňka Nejedlého (dnes Švandovo divadlo). Přestože to byl kovaný soudruh, kolegové na něj vzpomínají v dobrém. Byl totiž slušný stejně jako postavy, které ztvárňoval, a své spolupracovníky respektoval a dopřával jim prostor.
V divadle tak mohly vznikat výborné inscenace, které zároveň reagovaly na politickou situaci. Sám Buchvaldek své dramaturgy hájil a nenutil je do věcí, které pro ně byly nepřijatelné. V divadle udržel i některé kolegy, kterým režim šlapal na paty, a z titulů svých stranických funkcí pomáhal i dalším lidem.
Pro blaho všech…
Ještě k seriálu Muž na radnici. Za zmínku stojí jeho načasování. První díl se vysílal 12. září 1976, další díly byly uváděny vždy v pátek a v neděli. Poslední díl se dostal na obrazovky v neděli 17. října a vzápětí, 22.–23. října, se konaly volby do všech zastupitelských sborů.
V seriálu jde mj. o to, že předseda národního výboru František Bavor začne prosazovat koncepci zásadní přestavby města Kunštát. Chce nechat zbourat historické centrum a na jeho místě postavit panelové domy. Seriál tak v rámci propagandy posvětil ničení památek a soukromého majetku ve prospěch betonových oblud, což se stalo v řadě českých měst. Ovšem podal to tak, že zájmy celku jsou nadřazeny zájmům jednotlivců a volení zástupci lidu pracují pro blaho všech občanů.
Z autorské dílny scenáristy Jaroslava Dietla vzešly přitom seriály, které lze považovat za klenoty televizní zábavy, ať už jsou to Tři chlapi v chalupě (1963), Byli jednou dva písaři (1972) nebo Nemocnice na kraji města (1977). Příběhy o udatných komunistických funkcionářích (kromě Muže na radnice je to ještě Okres na severu, 1981) patří bohužel k těm slabším. Normalizační dílko se mělo původně jmenovat Starosta, poté padl název První muž na radnici. Ani ten se ale nakonec neuchytil. S nápadem, aby nesl název Muž na radnici, přišel údajně sám představitel Františka Bavora.
Předčasná smrt otce i syna
Buchvaldek zemřel pár týdnů poté, co dotočil seriál Rodáci, který se na obrazovkách objevil v lednu 1988. O příčině jeho smrti není nic známo, podle některých zdrojů byla ale rodina zatížena vážnou srdeční chorobou. Předčasně odešel i hercův syn Pavel (†42), který skonal přímo v divadelní šatně.
