Článek
Divadlo Járy Cimrmana se prosadilo nejen na prknech, která znamenají svět. V 80. letech vznikla i trojice filmů, které nabízejí komplexní svědectví o univerzálním českém géniovi, o jeho díle i o jeho tvůrcích.
Jde o životopisnou mystifikaci Jára Cimrman, ležící, spící (1983), komediální detektivku Rozpuštěný a vypuštěný (1984) a tragikomedii o osudech divadelního souboru Nejistá sezóna (1987). Komedie Jára Cimrman, ležící, spící, kterou uvidíte 25. října na Televizi Seznam, pojednává o Mistrově životě a díle v historických souvislostech.
Postava fiktivního génia je opatřena důkladnou biografií, kterou oba přední cimrmanologové a tvůrci filmu Ladislav Smoljak (†78) a Zdeněk Svěrák (88) pevně ukotvili v reálném českém kontextu. To vše převedli do vyprávění, jež rámuje návštěva vědce (Josef Abrhám) v liptákovském Muzeu peří.
Tam ho stará průvodkyně (Valerie Kaplanová) seznamuje s osudy Cimrmana, členěnými do kapitol týkajících se protagonistova dětství, inspirace, kterou poskytl bezradným kolegům z rozličných oborů, i vynálezů, o jejichž autorství přišel vinou chronických pozdních příchodů na patentní úřad.
Jára Cimrman je ovšem i přítelem českých celebrit a vlastencem, jenž se zasloužil o samostatnost české země. Stárnoucí génius pak zažívá trpké nepochopení a v Liptákově ho zastihuje konec starých časů – počátek 1. světové války…
O velikánovi bez velikána?
Ladislav Smoljak a Zdeněk Svěrák museli ale ze všeho nejdřív vyřešit velké dilema: ukázat, či neukázat tvář této výjimečné osobnosti? Jak Cimrman vypadal, se totiž neví – existuje pouze „autobusta“ s natolik strhanými rysy, že tvář není k poznání. „Skutečnou jeho podobu jsme ale nechtěli nikdy odhalit. Každý si ho představoval jinak a v tom to bylo krásné. Nechtěli jsme fantazií lidí nikterak narušovat,“ vysvětlil jeden Zdeněk Svěrák.
Původně proto chtěli točit i film z pohledu samotného velikána, aniž by jej diváci spatřili: „…že by to zkrátka bylo snímáno jeho očima. Tím by se jeho tvář nikdy neukázala,“ zmínil dále Svěrák. Jenže vyvstala otázka, zda by to u hodinu a půl trvajícího celovečerního filmu nebyla nuda.
Překvapení pro Svěráka
Jára Cimrman měl ve filmu nakonec několik představitelů. Jeho tvář ve zralém věku však splývá s podobou Zdeňka Svěráka. Tvůrci přitom do poslední chvíle nevěděli, kdo Cimrmana bude hrát, a uvažovali spíš o někom méně známém a neokoukaném. Svěrák pak zažil velké překvapení, když si jednoho dne pustil rádio: „Byl tam zrovna rozhovor s Láďou Smoljakem o jeho novém chystaném filmu. Oznámil tam, že ho budu hrát já. Aniž by mi to předtím řekl nebo to se mnou konzultoval,“ prozradil Svěrák s tím, že z toho měl ale velkou radost.
Příležitost pro Abrháma
Josefa Abrháma potěšilo, když ho tvůrci oslovili a nabídli mu roli literárního vědce pátrajícího po Cimrmanově odkazu. „Měl jsem mimořádné štěstí, že si mě pánové Smoljak a Svěrák vybrali. Mám nekomediální obličej, ale ten jejich humor se nemusí hrát legračně, dá se zahrát se smrtí v oku. A o to víc je to pak vtipnější,“ konstatoval oblíbený herec.
Cimrmanologové na scéně
V malém němém cameu se ve filmu setkáme i s režisérem Ladislavem Smoljakem. Ztvárnil muže naslouchajícího ředitelce školy (Míla Myslíková), kam mladý Jára Cimrman docházel ještě v přesvědčení, že je dívkou. Uslyšíte ho také jako policistu rozhánějícího dav před obrazem českého moře.
Ve filmu si zahrálo i několik dalších členů Divadla Járy Cimrmana, například Jaroslav Weigel (učitel fyziky), Jan Hraběta (majitel domku Josef Lešner) či Jan Kašpar (krajánek). Pavel Vondruška se v něm zhostil dokonce dvojrole: hraje Johanna Strausse mladšího a zároveň dirigenta sboru při odhalování obrazu českého moře.
