Článek
Ecce homo Homolka (1969), Hogo fogo Homolka (1970) a Homolka a tobolka (1972) – tyto trpké komedie o životě jedné pražské rodinky, která řeší své každodenní radosti i starosti, jsou věrným a vtipným zrcadlem českého maloměštáctví.
Také herecké výkony a nesmrtelné hlášky všech hlavních protagonistů Josefa Šebánka (†61), Marie Motlové (†67), Františka Husáka (†55) a Heleny Růžičkové (†67) se navždy zapsaly do diváckých srdcí.
Rozšafný děda Homolka (Josef Šebánek) má rád svůj klid, vychlazené pivo a fotbalovou Spartu. Starostlivá babi Homolková (Marie Motlová) kraluje v kuchyni a nadevše miluje svého syna Ludánka (František Husák). Zároveň soupeří o jeho přízeň se svou snachou Heduš (Helena Růžičková).
Ludánek, který je typický podpantoflák, by měl také rád svůj klid, ale ten mu matka ani manželka nechtějí dopřát. A do toho ještě malá dvojčata Máťa a Péťa… Konflikty a hádky jsou proto na denním pořádku.
Skvělý Josef Šebánek
Jednou z nejslavnějších hlášek dědy Homolky v prvním filmu je: „Hele, Ludvo, to tě říkám, jestli si ten fotbal neprosadíš, tak jsi u mě mrtvej muž.“ Josef Šebánek, který ji pronesl, byl ve skutečnosti neherec, a ačkoli už si před tím zahrál v několika filmech, do Homolkových se mu moc nechtělo.
Myslel, že se před ostřílenými herci Františkem Husákem a Helenou Růžičkovou ztrapní. „Bál se, že jim to bude kazit,“ zmínil režisér Jaroslav Papoušek (†66).
„Dalo mi velké přemlouvání ho nakonec přesvědčit. Zabralo až to, když jsem řekl, že si ho sami vyžádali.“
Nakonec mezi hereckou partu perfektně zapadl a o pauzách všechny bavil svými historkami. „Hrál sám sebe. I ty proslulé hlášky byly jeho,“ zavzpomínala později vdova Marie Šebánková. „Pepi rád bavil společnost, bylo ho všude plno.“
Hogo fogo burani
„Teď teprve jsme hogo fogo rodina, to je málo platný. Teď teprve nám patří svět," raduje se ve druhém dílu děda Homolka, když si Ludánek pořídí nové auto. Ovšem radost z nové „hračky“ si rodinka nemůže nechat sama pro sebe, a tak jednu krásnou neděli vyrazí do jižních Čech, kde žijí staří rodiče babi Homolkové.
Většina scén se tentokrát točila v Čimelicích – ať už záběry z hospody Na Hvížďalce nebo od rybníka Zhoře. Režisér Papoušek to tady dobře znal (také tu v roce 1995 zemřel). Natáčení se neobešlo bez problémů – během něj došlo omylem k osvícení části materiálu, takže filmový pás byl zničen.
Některé scény se musely proto kompletně přetáčet, bohužel včetně „koupací“ scény od rybníka. Jenže to už byl podzim a herci museli ke své nelibosti naskákat do studené vody.
Prababičku hrála herečka Pepča Pechlátová (†84), která kdysi začínala v kabaretu U bílé labutě. Později působila především v rozhlase a k filmu se dostala až ve svých šedesáti letech.
Interiéry se točily v Praze!
V posledním dílu trilogie vyrazí rodinka do Špindlu a i zde čelí nejrůznějším nepříjemnostem a zmatkům. Všichni si sice slíbí, že na sebe budou hodní, a kdo se tomu zpronevěří, bude za trest klečet - jenže největším problémem nakonec není klečení v koutě, nýbrž šrajtofle, která dědovi Homolkovi vypadne z kapsy.
V roli agilního vedoucího zotavovny Radost se objevil další neherec Stanislav Dytrich (†61), původním povoláním číšník a zaměstnanec rekreačního domu Dukla, ve kterém ho objevil režisér Miloš Forman (†86).
Malého Pepíka, nadějného skokana na lyžích, ztvárnil tehdy dvanáctiletý Petr Kakeš, který v roce 1980 emigroval do USA, a v roce 1992 se zde stal rekordmanem v rychlostním lyžování.
Samotný Špindlerův Mlýn posloužil při natáčení jen jako exteriér, všechny interiéry včetně hotelové recepce, jídelny s tanečním parketem a jednotlivých pokojů, se točily v hostivařských ateliérech.
