Článek
Prošedivělou dámu, kterou vidíte na obrázku, možná na první pohled zřejmě hned nepoznáte. Svého času byla naší nejobsazovanější hereckou hvězdou a muži jí padali k nohám. Podle své někdejší sousedky, kamarádky a kolegyně Adiny Mandlové byla právě ona tou nejkrásnější prvorepublikovou herečkou. Už víte?
Herečka Hana Vítová (†73) zažila léta plná úspěchu a slávy. Ty však poměrně záhy vystřídala léta ne zcela šťastná. Dříve jedna z nejoblíbenějších hvězd, kterou nikdy neprovázely žádné skandály, poznala ponížení, bolest a samotu.
Do světa filmu Hana Vítová (vlastním jménem Jana Lašková) vstoupila v osmnácti letech malinkou roličkou v zapomenuté operetě Děvčátko, neříkej ne! (1932). Do konce druhé světové války natočila neuvěřitelných čtyřiapadesát filmů. A skoro všude hrála hlavní role. O kvalitě filmů vypovídají již jejich názvy. Vítová byla magickým středem filmů Sextánka (1936), Krb bez ohně (1937), Děvče za výkladem (1937), Bláhové děvče (1938) a desítek dalších. Hrála také v Osvobozeném divadle, Divadle Vlasty Buriana a Novém divadle Oldřicha Nového.
Na svou životní roli vychovatelky, která padne až na samé dno společnosti v melodramatu Noční motýl (1941), čekala dlouho. Zuby si na ni tenkrát brousily třeba Lída Baarová nebo Adina Mandlová. Vítová v roli svedené slečny tehdy ukázala bez ostychu i své odhalené vnady.
Za války si i Hana Vítová zahrála ve dvou německých filmech. Na rozdíl od svých kolegyň Vítová ale chvíli filmovala i po válce. Hlavní role si zahrála ještě v Čápově Znamení kotvy (1947) a v geniální parodii Pytlákova schovanka (1948), kde se po boku Oldřicha Nového vysmála filmovým hříchům svého mládí.
Osobní život Hany Vítové byl poznamenán nejednou tragédií. Poprvé se Hana Vítová vdávala ještě jako mladičká hvězdička za populárního zpěváka Járu Pospíšila. Mladé manželství se však brzy rozpadlo. Druhým mužem Vítové byl věhlasný filmový kritik Bedřich Rádl. Krátce po svatbě se jim narodila dcera Bedřiška. Časem však vztah vzal za své. Rádl Vítovou podváděl a vše skončilo rozvodem. Největší tragédií pro Vítovou byla sebevražda dcery, která v osmnácti skočila z nešťastné lásky k Jiřímu Suchému z okna.
V padesátých letech jezdila Vítová po estrádách a zpívala po barech. Později pod jménem Jana Rádlová překládala z cizích jazyků. Před kamerou se objevila po velmi dlouhé pauze v televizním pořadu Kavárnička dříve narozených pár měsíců před svou smrtí.
