Článek
Dlouhých jednadvacet let nedávno uplynulo od smrti legendárního českého herce Rudolfa Hrušínského. Zapomenout na něj však nelze. Jeho role, jedna výraznější než druhá, to nedovolí. Dal tvář a charakter mnoha postavám: Švejkovi, dědkovi Růžičkovi v Rodácích, Jarinu Francovi ve Slavnostech sněženek, doktoru Gruntorádovi v Postřižinách a mnohým dalším.
Jak se asi hraje muži, který celý život zasvětil divadlu a filmu, s vědomím, že tahle role je jeho poslední v životě?
Tuhle odpověď si vzal legendární český herec Rudolf Hrušínský (†73) do hrobu. Jisté ale je, že v době, kdy se ve filmu České televize Noc rozhodnutí převlékal do role prezidenta Háchy, moc dobře věděl, že smrt je blízko.
A věděl to celý štáb. S tím, že televizní film o Háchovi je jeho poslední, už před první klapku vstupoval. Byl pohublý, tváře měl propadlé a jeho pověstná jiskra v oku byla ta tam. Neměl sílu, třásl se, byl stále více unavený a jen stěží držel oči otevřené. Chuť do hraní ho ale do poslední chvíle neopustila. Hrál jako o život, a přesto tak odevzdaně. „Rudla to věděl, všichni jsme to věděli, že jsou to poslední chvíle jeho života. Viděli jsme ten jeho boj na place, protože únava byla rychlejší, hlubší, větší,“ zavzpomíná dnes večer na poslední natáčení se svým hereckým kolegou a velkým přítelem Luděk Munzar v dokumentu TV Barrandov Tajemství Rudolfa Hrušínského.
Bylo to trápení a zároveň radost z práce, kterou tolik miloval. „Dokonce část toho filmu točil ve chvílích, kdy byl v nemocnici. Vozili ho do nemocnice i v kostýmu, až v nemocnici ho sestry z kostýmu svlékly, protože on už na to neměl sílu, a ráno ho zase vypravily na plac,“ dodal Hrušínského mladší syn Jan (59), s jakou urputností se jeho otec své poslední role zhostil.
Film Noc rozhodnutí ale rozhodně nepatří mezi jeho nejoblíbenější. Rudolf Hrušínský zemřel v dubnu 1994 jen pár měsíců po poslední klapce. „Já radši tátu vidím usměvavého, v plné síle. Tady to byl vyhublý starý muž, který hrál přesvědčivě s velikou energií a s velikou silou, kterou nevím, kde bral, protože v té době už ji evidentně nemohl mít,“ uzavřel Jan Hrušínský.
