Článek
Moderní doba si žádá moderní řešení. Pokud tedy hledáte ideálního partnera, nechte si ho vybrat počítačem. Jen pozor, abyste nedopadli jako Marta a Viktor Tomášovi (Jana Brejchová a Vlastimil Brodský) v bláznivé komedii Hodíme se k sobě, miláčku...?
Film vznikl v roce 1974, takže se v něm řeší i problémy, které nám dnes přijdou nepochopitelné, například shánění kroužků na záclony. Jinak jde ale o zdařilou komedii, která rozhodně stojí za vidění.
Podle vlastního námětu a scénáře ji natočil režisér Petr Schulhoff. V jeho případě šlo o 180stupňový obrat, protože předtím se specializoval především na krimifilmy. Pod jeho režijní taktovkou vznikla mj. úspěšná série detektivek Vrah skrývá tvář, Po stopách krve a Diagnóza smrti s majorem Kalašem (Rudolf Hrušínský) v hlavní roli.
Zelená, nebo zelenkavá?
Na úspěchu filmu Hodíme se k sobě, miláčku…? má kromě samotného příběhu plného bláznivých situací a nedorozumění velkou zásluhu i skvělé herecké obsazení. Kromě ústřední dvojice si v něm zahráli také Iva Janžurová, František Peterka, Regina Rázlová, Josef Bláha, Vladimír Menšík, Stella Zázvorková nebo František Filipovský. Nechybí ani množství vtipných dialogů a dnes již zlidovělých hlášek: „Ale ten tón! Ten tón!“ nebo: „Paní Martičko, je tohleto zelená? To je zelenkavá!“
Pár v soukromí i na plátně
Není žádným tajemstvím, že v době natáčení byli Brejchová s Brodským manželé. Protože chemie mezi nimi fungovala i na plátně, zahráli si partnerské dvojice hned v několika filmech. Kromě Schulhoffovy veselohry se bok po boku objevili ještě např. v komedii Ženu ani květinou neuhodíš (1966), ve fantasy Ďábelské líbánky (1970) nebo v muzikálu Noc na Karlštejně (1973). Naposledy ztvárnili pár v pohádkovém seriálu Arabela (1980). To už ale procházeli rozvodovým řízením.
V šatně panovalo ticho
Iva Janžurová a František Peterka, kteří v soukromí pár nikdy netvořili, ztvárnili v Hodíme se k sobě, miláčku…? manžele Kučerovy. A zrodila se skvělá komediální dvojice, která k sobě ohromně pasovala. Režisérovi se natolik líbili, že je poté obsadil i do svých dalších filmů Zítra to roztočíme, drahoušku...! (1976) a Co je doma, to se počítá, pánové... (1980). Však také jejich manželé Bartáčkovi, kteří si neustále dělají naschvály se sousedy Novákovými, nemají chybu.
Na plátně si Janžurová s Peterkou sice sedli, ale během pauz při natáčení si neměli moc co říct. Seděli spolu v šatně, každý si dělal něco svého, a kromě občasných poznámek typu „dneska to trvá nějak dlouho“ mezi nimi prý panovalo ticho.
Improvizace byla tabu
Režisér Schulhoff byl prý velký pedant, který nesnášel improvizaci. Vše muselo jet přesně podle scénáře. S tím měl velký problém Vladimír Menšík, který se přesně nalajnovaných vět držel jen málokdy. A ačkoli jeho postava instalatéra Franty Vencla měla původně dostat víc prostoru, nakonec z toho sešlo. Menšík prý tvrdil, že kdyby to tušil, nikdy by do projektu nešel. Na druhé straně ale jistě nepřekvapí, že Schulhoff ho už později nikdy neoslovil.
O své komedii, na kterou se můžete podívat 20. dubna na Televizi Seznam, režisér řekl: „Tímto filmem nijak nenapadám rozvoj techniky, ale spíše lidskou pohodlnost. Nechtějme se stát otroky techniky. Ponechme si v životě možnost hledání a objevů – třeba lidského nitra. Láska je hodnota, která stojí za to, aby se jí věnovalo dost času, aby se za ni bojovalo.“
