Článek
Každý večer diváka provázely televizním programem, uváděly pořady a byly tváří tehdejšího vysílání Čs. televize. Kdo? Přece hlasatelky – atraktivní a kultivované dámy, které udávaly módní trendy a pro mnohé ženy byly vzorem.
Jednou z nich byla i pohledná Jaroslava Panýrková (*3. 6. 1939) s vždy perfektně upraveným účesem, kterou jsme na obrazovkách vídali na přelomu 60. a 70. let. Pak se po ní slehla zem. Jak už bylo tehdy zvykem, byla „odejita“…
Původně měla vařit pivo
Ale popořadě, protože Panýrková prožila rozhodně pestrý život, který nesouvisel jen s její prací v televizi. Protože byla „buržoazního“ původu (maminka měla obchod), nemohla se po základní škole v roce 1954 přihlásit na dvanáctiletku, které tehdy nahrazovaly gymnázia. Nastoupila proto na Průmyslovou školu potravinářské technologie v Praze, kde studovala pivovarnictví.
Pivo se sice vařit naučila, ale již během studií padla do oka filmaři, který s režisérem Ivo Novákem (†85) hledal herce do připravované komedie Štěňata (1957). Panýrkové nebylo ještě ani 18 let a ve filmu, kde byla partnerkou Rudolfa Jelínka (86) a vycházející hvězdy Jany Brejchové (81), ztvárnila jednu z hlavních postav, Hanku.
Divákům se líbila, a tak není divu, že další velká role na sebe nenechala dlouho čekat – hned rok poté si Panýrková zahrála ve filmu Hlavní výhra. Po maturitě měla sice odjet na umístěnku do pivovaru na severu Čech, ale souběžně přišla i nabídka z Barrandova, aby se stala členkou nově založeného souboru filmových herců. O její budoucí kariéře bylo tedy rozhodnuto.
Po vrcholu přišel sešup
Panýrková se objevila ještě v několika filmech, ale slibné herecké začátky vyměnila za jiný obor – v roce 1961 přijala nabídku na konferování pořadů divadla Laterna Magika, které slavilo velké úspěchy na světové výstavě Expo 58 v Bruselu. V souboru strávila devět let a moc ráda na tu dobu vzpomíná: „Bylo to devět let krásné práce a velkého cestování po mnoha státech,“ zmínila Panýrková, která se kvůli zájezdovým představením po světě naučila konferovat i v řadě cizích jazyků.
V roce 1965 absolvovala v ČST konkurz na hlasatelku. Na obrazovce působila nejdřív jako stálá externistka a od roku 1970 pak na stálý poměr. Přestože patřila k nejpopulárnějším tvářím, a dokonce přečetla novoroční projev za těžce nemocného prezidenta Ludvíka Svobodu (1895–1979), v lednu 1974 přišel vyhazov – prý proto, že se stýká s lidmi, kteří jsou nepřátelští vůči režimu.
Vrátit se mohla až za 17 let
Čtyři roky pak nemohla zavadit o práci. Pak se za ni stranicky zaručil jeden známý, který působil v podniku Restaurace a jídelny Praha 5. A díky jeho přímluvě mohla začít pracovat jako účetní v restauraci Bílý beránek na Zbraslavi. „Když je zle, člověk se musí naučit všechno. Tak jsem se naučila dělat účetní,“ řekla Panýrková před časem o své profesi „cifršpiona“. S tou skončila v roce 1991, kdy ji rehabilitovali, a ona se mohla po 17 letech vrátit do televize.
Provázela pořadem Nedělní ráno a uváděla také Dámský klub na rozhlasové stanici Frekvence 1. Přestože o nabídky neměla nouzi, v roce 2002 se rozhodla, že své místo přenechá mladším kolegyním.
Někdejší hvězda Čs. televize byla dvakrát vdaná, jedním z jejích manželů byl někdejší ředitel Divadla Rokoko Darek Vostřel (†63), kterého si určitě vybavíte v roli rádce Y z pohádky Šíleně smutná princezna (1968).
