Článek
Když se řekne „filmová Barunka“, asi vám vytane na mysli Libuše Šafránková (67), která ji ztvárnila v Babičce režiséra Antonína Moskalyka z roku 1971. Starší pamětníci a filmoví fajnšmekři si ale jako Barunku vybaví nejspíš Natašu Tanskou (30. 11. 1929 – 18. 7. 2014) z první zvukové verze z roku 1940.
Půvabné dívence bylo tehdy pouhých 11 let a role jí přinesla velkou slávu. Logicky se dalo čekat, že se jí brány filmového světa otevřou dokořán, ale nestalo se tak. Nataša Tanská natočila pouhých šest snímků a pak filmování pověsila na hřebík. Měla k tomu ale vážný důvod.
Hvězdný honorář
K roli Barunky se Nataša Tanská dostala úplnou náhodou. Vše začalo ve Zlíně, kde trávila dětství a kde si jí na místní plovárně všiml ředitel Lucernafilmu Vilém Brož, který do města přijel na festival Filmové žně. Ihned ji doporučil režiséru Františku Čápovi, který právě hledal představitelku Barunky pro chystanou adaptaci slavné knihy Boženy Němcové.
Tanská dostala záhy pozvání k filmovým zkouškám, ale její otec o tom zpočátku nechtěl slyšet ani slovo. Na konkurz ji sice nakonec pustil, ale kladl si spoustu podmínek, mj. pro dceru požadoval závratný honorář ve výši 10 tisíc korun, mimochodem, stejnou částku měla podle smlouvy dostat i zkušená představitelka Babičky Terezie Brzková (†91). Filmaři ale na všechny jeho požadavky přistoupili.
Lékaři řekli „ne“
Po premiéře Babičky kritika nešetřila chválou a o Tanské se všude psalo jako o velkém objevu. Režisér Čáp ji vzápětí obsadil i do svého psychologického dramatu Preludium (1941). Poté nabídky na šest let ustaly a k filmu se vrátila až po válce ve snímku Předtucha (1947).
Pak ale zasáhl osud. Nataša Tanská těžce onemocněla a musela podstoupit několikahodinovou operaci mozku. Verdikt lékařů byl neúprosný: Pokud se uzdraví, náročné herecké povolání nepřipadá v úvahu. Vystudovala tedy dramaturgii a začala psát. Proslavila se zejména dětskými knihami a scénáři.
„Ménage à trois“
Barunka ale pro ni byla osudová i z dalšího důvodu. Během natáčení Babičky padla do oka šéfredaktorovi časopisu Kinorevue JUDr. Bedřichu Rádlovi, který si potrpěl na slavné krásky. Jeho první ženou byla herečka Světla Svozilová (†63), kterou opustil kvůli Haně Vítové (†73). Tu si bral shodou okolností právě v době, kdy se točilo v Ratibořicích. Nicméně prý tehdy řekl, že se určitě nežení naposledy, že si rád počká na Tanskou, až vyroste. Dočkal se…
S představitelkou Barunky se oženil, když jí bylo 24 let. A ji i svou bývalou ženu dostal do prekérní situace – Vítová neměla po rozvodu kam jít, a tak s nimi sdílela domácnost. A protože mladá nevěsta neuměla vařit, Vítová fungovala jako hospodyně, vyvařovala jim a pekla buchty.
Odjezd do Londýna
S druhým manželem, právníkem Janem Válkem, odjela Tanská v 90. letech do Londýna, kde byl konzulem. V Británii začala malovat, psala rozhlasové hry a knihy pro děti. Manžel, který byl o čtyři roky mladší, ale v roce 2008 zemřel, a ji už pak život netěšil. Šest let po jeho smrti ho následovala na věčnost.
