Článek
„Přátelé, já vám opravdu nevím. Já bych vám to neradil, já totiž všechno sežeru.“ Poznáváte? Takhle upřímně promlouvá řezník Karel v podání Jiřího Krejčíka (26. 6. 1918 - 8. 8. 2013) ve filmu Slavnosti sněženek (1983) k myslivcům, kteří od něj chtěli, aby ohlídal udírnu. Nemluvil do větru. „Sežral čtyři salámy. Já ho zabiju!“, křičí o chvíli později Ladislav Křiváček (†48) jako myslivec Macháček.
Režisér Jiří Krejčík, který je právem považován za jednoho ze stěžejních tvůrců československé filmové nové vlny (i kdyby jen kvůli autorství komedie Svatba jako řemen), hrál ve filmech svých kolegů jen příležitostně. Spíš pro radost, někdy ale i pro zlost. Ta při natáčení Slavností sněženek popadala třeba Jiřího Menzela (†82).
Traduje se, že při jedné ze scén Krejčík zakřičel: „Stop!“ Režisér Menzel ho napomenul slovy: „To nemůžete, to režíruju já.“ A Krejčík odpověděl: „To jo, ale blbě!“
Mrtvý divočák i Brežněv
Film původně čelil zákazu kvůli americké vlajce, která se objevila v jednom záběru. Nakonec však u cenzorů prošel. Podobně to bylo s „loveckou“ scénou, v níž myslivci ze dvou znesvářených sdružení konečně dostihnou zraněného divočáka. V den, kdy se scéna s kancem natáčela, zemřel sovětský vůdce Leonid Iljič Brežněv. Následoval povinný státní smutek za politika, který dal v roce 1968 příkaz k srpnové invazi „bratrských vojsk“.
Menzel mimochodem ve filmu vzdal hold i dalším osobnostem kinematografie, i když vlastně nehercům. Při poslední leči v kerské restauraci Hájenka předváděl přesvědčivý třas ruky se sklenkou kořalky režisér František Vláčil (†74). Zlí jazykové dodnes tvrdí, že hrát při tom moc nemusel.
Přibližně ve 38. minutě filmu se zase na pile objeví dělník vylévající na keře vodu z kyblíku na dlouhém bidle. Na hlavě má železničářskou čepici. Hraje ho autor předlohy Bohumil Hrabal (†82), který měl v Kersku chatu. Ten zase projevil svým vlastním způsobem uznání představiteli jedné z hlavních rolí Rudolfu Hrušínskému (†73): K doplnění filmového kostýmu mu půjčil svůj vlastní klobouk.
Fáma ho připravila o natáčení
O Jiřím Krejčíkovi se dodnes opakuje jedno tvrzení: Prý byl na place mimořádně drsný na herce, kteří nedbali jeho pokynů. Podle jedné verze je fackoval, podle další dokonce škrtil. Jedno i druhé jsou samozřejmě nesmysly, i když jeho nároky byly opravdu pověstně vysoké. On sám opakovaně vysvětloval, jak tyhle fámy vznikly – mimo jiné v show Karla Šípa (78) Všechnopárty na ČT1.
„Na komunistické schůzi na Barrandově vystoupil jeden rozezlený soudruh a pravil: ‚Soudruzi, takovej režisér, kterej trhá hercům zuby kleštěma a piluje klouby, ten musí být navždy vymazán z kultury!‘,“ popisoval Krejčík, který členem KSČ nikdy nebyl.
Připravoval tehdy film o Boženě Němcové. Do hlavní role se uvažovalo mimo jiné o nejmenované významné člence činohry Národního divadla. Jenže ta měla poněkud křivé zuby, a aby je při kamerových zkouškách zakryla, udělala gesto, při kterém vynikly pro změnu její vystouplé klouby na ruce, žíly a pigmentové skvrny.
„Rozjetý film, utracený milion korun, produkční tlačil, a sám s ní začal vyjednávat. Milostivá, ty zuby vám dáme opravit, to film zaplatí. A s těma rukama by snad šlo taky něco dělat… Tam jsme uvažovali o tom, že najdeme dublérku, která by zahrála detaily, kde Němcová píše Babičku,“ líčil režisér.
Kolegové mu vyfoukli několik filmů
Na půl ucha zaslechnutý a nafouknutý drb ho málem stál kariéru. Němcovou místo něj natočil Otakar Vávra (†100).
Krejčíkova filmografie zahrnuje i další díla, která mu někdo vyfoukl před nosem. Původně měl režírovat také komedii Císařův pekař a Pekařův císař. Oficiální prameny dnes uvádějí, že byl z natáčení odvolán těsně před první klapkou z politických důvodů. Ve skutečnosti stihnul 14 natáčecích dnů. Kromě toho se hovoří o jeho neshodách s představitelem hlavní role Janem Werichem. Obojí může být pravda.
Slavný dvoudílný film nakonec natočil Martin Frič (†64). Přeobsadil některé role, změnil autora hudby… Kvůli výměně režiséra se mimochodem z postavy magistra Kellyho vyvázal Karel Höger (†67).
Proletáři všech zemí, vyližte si…!
Ke Krejčíkovým malým, ale nezapomenutelným rolím patří také postava profesora Stárka, kterou mu nabídl Jan Hřebejk (55) v retrokomedii Pelíšky (1999). V jedné z památných scén vykřikuje z okna Jiří Kodet (†67) jako válečný veterán Kraus jednu z nejznámějších českých filmových hlášek: „Proletáři všech zemí, vyližte si prdel!“. Jejím autorem není podle pamětníků natáčení nikdo jiný než Jiří Krejčík.
Když byl v roce 1995 u příležitosti návštěvy britského královského páru v pražské Bubenči narychlo odhalen pomník padlým československým letcům za 2. světové války, zavzpomínal pro Českou televizi: „Když v roce 1939 utíkali letci přes Polsko do Anglie, mohl jsem být mezi nimi. Měl jsem už hotové zkoušky, byl jsem přijat k letectvu, ale osud tomu chtěl jinak. Moje jméno mohlo být 841. na pomníku. Ale to by nevznikl Vyšší princip…“
Naráží na další ze svých vrcholných děl z roku 1960, kterého si sám cenil patrně nejvíc. Právem získal v roce 1998 Českého lva za dlouholetý umělecký přínos českému filmu. Narodil se před 105 roky, zemřel v požehnaném věku 95 let.
