Článek
Rázný, rozvážný a respektovaný. Tak si pamatujeme slovenského herce Gustáva Valacha (†81), který ztvárnil hajného Straku ve filmu Pod jezevčí skálou (1978) a jeho dvou dalších pokračováních. Zatímco o Tomáši Holém (†21) jako představiteli hlavní dětské role měli filmaři jasno hned od počátku, o postavu jeho dědy musel režisér Václav Gajer (†64) svést tuhý boj. Přes všechny výhrady si ho nakonec prosadil.
Kvůli víře skončil v divadle a pracoval jako dělník
Zásadový herec se nikdy netajil tím, že je přesvědčeným katolíkem, a byl proto v době socialismu na černé listině. V roce 1959 ho za trest propustili ze Slovenského národního divadla, ve kterém působil od sezóny 1946/47. Musel „do výroby“, jak se tehdy říkalo, a nejprve pracoval v tiskárně. Jeho první výplata činila směšných 453 Kč, ze kterých rodina, ve které byly čtyři děti, nemohla vyžít.
Valach pak přešel do Pozemních staveb a udělal si kurs pro bagristy. Až v roce 1962 se směl vrátit do Národního divadla, jenže první role, kterou mu nabídli, byla kontroverzní úloha papeže ve hře Zástupce. Valach ji odmítl kvůli zásadnímu rozporu mezi skutečností a textem role. Tak mu vzápětí nabídli, aby v té samé hře ztvárnil esesáka. Valach opět odmítl s tím, že s bohem a ďáblem se nedá koketovat naráz. Nakonec si ho předvolal komunistický funkcionář Vasil Biľak a snažil se ho přesvědčit, ať se své víry vzdá. Neuspěl…
S Tomášem Holým si padli do oka
Na příběhy malého Vaška, kterého ve snímku Pod Jezevčí skálou ztvárnil Tomáš Holý, se dodnes rádi podívají starší i mladí diváci. Původně se mělo jednat pouze o jeden film. Protože se ale setkal s nadšeným ohlasem a líbil se i v Německu, natočila se ještě další dvě pokračování Na pytlácké stezce (1979) a Za trnkovým keřem (1980), která byla stejně úspěšná.
Holý byl tehdy dětskou hereckou hvězdou a náročné filmování zvládal při škole. S domácími úkoly mu po vypnutí kamer mnohdy pomáhal i sám filmový děda Gustáv Valach. Podle šéfa produkce Jiřího Beránka si k sobě oba vytvořili velmi hezký vztah, což se podepsalo i na celkové atmosféře trilogie. Režisér Gajer také nechal Tomáši Holému volnou ruku v tom, co má říkat. Nenutil ho, aby se učil texty – jen mu nastínil, co by v nich mělo být.
Herec čelil velkým tragédiím
Výrazný baryton, zdůrazňovaná ostrost artikulace a svérázná melodie řeči – to byl styl hlasového projevu Gustáva Valacha. Herec, který se narodil 16. března 1921 v obci Hontianske Nemce, ztvárnil kromě hajného Straky i desítky krásných rolí ve filmu, televizi a rozhlase, o výrazných divadelních rolích nemluvě – exceloval například jako Král Lear v Shakespearově stejnojmenné hře nebo jako Astrov v Čechovově Strýčku Váňovi.
Valach to v životě neměl vůbec lehké. Kromě neustálých sporů s komunisty čelil i velkým osobním tragédiím. Přežil své tři bratry. Tři z jeho čtyř potomků, Janka (†42), Peter (†70) a Veronika (†53), podlehli rakovině. On sám se vcelku logicky této nemoci také obával, ale nakonec zemřel 27. dubna 2002 na infarkt a krvácení do mozku. Stejná smrt postihla i jeho ženu.
