Článek
Dalibor Gondík (54) je bojovník od přírody. Když se mu po mnoha letech opět vrátila epilepsie, kterou mu lékaři diagnostikovali před čtrnácti lety, tak se rozhodl razantně změnit životní styl. S radikální změnou jídelníčku přišla i chuť zapracovat na své fyzičce.
Už půl roku Gondík tvrdě dře ve fitku a s partou tamních nadšenců se připravuje na půlmaraton. Každé úterý a čtvrtek se účastní skupinového venkovního běhu pod vedením lektorky. „Je to úžasná záležitost. Musím sice časně vstávat, ale stojí to za ten nádherný pohled na probouzející se Prahu. Sešla se tady skvělá parta lidí, vzájemně se podporujeme a povzbuzujeme,“ říká Gondík.
Běhání Dalibora naprosto uchvátilo a ze své rutiny nevychází, ani když je na zájezdu s divadlem nebo na dovolené s rodinou. „Na zájezdy si s sebou beru tretry, a proto se mi všichni kolegové smějí. Teď jsme měli tři představení na Slovensku, a tak jsem běhal po bratislavské Petržalce. Tenhle režim se snažím udržet i na dovolené. Když jsme byli o prázdninách s rodinou na Zakynthosu, tak i tam jsem pravidelně o půl sedmé vstával, šel jsem dát ručníky na pláž a zdrhnul jsem, poznával nové vesničky a místní krásy. Když jsem se vrátil, tak celá rodina ještě spala," směje se.
Gondík letos zvládl uběhnout už tři půlmaratony a chystá se na čtvrtý. Na klasický maraton, který měří přes čtyřicet dva kilometrů, si ale netroufá. „Přijde mi, že dvě hodiny běhu stačí a zvládnu je uběhnout takzvaně na žízeň a na hlad. Nejsem ten typ, který by uměl jíst gely, pít speciální nápoje. Mám pocit, že pokud člověk už běží klasický maraton, tak by se měl o své tělo nějak speciálně postarat," říká.
