Článek
Televizní diváci ho znali především jako moderátora pořadu Tak neváhej a toč! Jeho záběr byl ale mnohem širší – Eduard Hrubeš (27. 12. 1936 - 22. 8. 2021) byl také bendžista a trumpetista, kapelník Velkopopovické Kozlovky, zpěvák, scenárista a režisér. V televizi i rozhlase se prezentoval specifickým humorem a nápaditými bonmoty. Však také v roce 2009 získal za celoživotní mistrovství cenu Senior Prix.
Mohl být diplomatem
Jeho otec byl operním barytonistou v Janáčkově opeře v Brně a ze syna chtěl mít diplomata. Proto se snažil rozvíjet jeho jazykové vzdělání a zapsal jej mimo jiné na francouzské gymnázium. Eduard Hrubeš ovládal výborně i další jazyky – v roce 1946 vycestoval s Mezinárodním Červeným křížem na ozdravný pobyt do Švýcarska a naučil se tu německy. Z amerických filmů pochytal angličtinu, ze školy znal latinu a domluvil se rovněž polsky, slovensky a rusky. Zkrátka polyglot – jenže z kariéry diplomata sešlo.
Sám Hrubeš původně zvažoval, že by vystudoval operní režii. Tento obor ale tehdy na JAMU neotvírali, a tak ho otec poslal na vojenskou akademii. Protože mu lékaři tuto školu zakázali, přešel na lesnickou fakultu. Odešel z ní sice po dvou letech bez diplomu, ale díky ní získal doživotně vřelý vztah k lesnictví a k dendrologii. Za zmínku stojí také, že Hrubeš sbíral už od dětství modely vláčků a láska k těmto miniaturám ho provázela po celý život.
Osudové setkání
Nakonec se přihlásil na FAMU, kde také poznal svou životní lásku, kostýmní výtvarnici Blanku (†70).
„Já bych přál všem mužům, aby měli takový štěstí jako já,“ řekl o mnoho let později na pohřbu milované ženy. Popsal i jejich seznámení: „Bylo to na FAMU. V pátek odpoledne vždy promítali filmy a my jsme si vedle sebe náhodou sedli. Promítali film A co dále, Baltazare a ona začala plakat již na začátku. Chytila mě za ruku a já už ji nepustil. Od té chvíle jsme se od sebe nehnuli."
V televizi okamžitě zaujal
V roce 1967 nastoupil do Armádní redakce Čs. televize a záhy se stal známou televizní tváří. Díky tomu, že v rodném Brně mohl sledovat rakouskou televizi, odkoukal profesionální práci tamních bavičů a věděl, jak diváky zaujmout. Se Saskií Burešovou (76) moderoval oblíbený čtrnáctideník Poštovní schránka a s Olgou Čuříkovou (†83) uváděl mimořádně populární seznamovací pořad Pokus pro dva. Vlastní programy měl Hrubeš i v rozhlase.
Dechovka s nadhledem
Za normalizace odešel z televize na vlastní žádost, protože nechtěl být spojován se zábavou poplatnou režimu. Stal se konferenciérem koncertů známých kapel a orchestrů, uváděl například Saloony Greenhornů či koncerty skupiny KTO. Stal se také uměleckým šéfem, aranžérem písní a hráčem na bendžo a trubku v recesistické dechové kapele Velkopopovická Kozlovka. Skupina slavila velký úspěch i proto, že své hudební zaměření brala s humorem.
Sám Hrubeš se nechal slyšet, že: „…dechovka je jediná hudba, která nás provází od kolébky až za hrob. Dokonce některé provázela ještě, než přišli na svět, protože rodiče se seznámili na tancovačce a nedaleko byl stoh.“
Ztratil smysl života
Nakonec se vrátil i do televize, kde zažil největší comeback v roce 1995. Tehdy začal moderovat zábavný pořad Tak neváhej a toč!, složený z vtipných diváckých videí, který se s úspěchem vysílal až do roku 2007.
Jeho milovaná manželka Blanka, se kterou měl dceru Blanku, prodělala v roce 2012 mozkovou mrtvici a zemřela v roce 2014 po roce a půl boje s nemocí. Po její smrti ho přestal těšit život. „Už ho nic nebavilo a jako by ztratil smysl bytí,“ shodovali se lidé, kteří Eduarda Hrubeše znali. Legendární moderátor a muzikant se za svou paní odebral v srpnu 2021.
