Článek
Pokud jste si oblíbili příběhy pražské mordparty v čele s radou Vacátkem, 20. září ve 20.15 na vás v Televizi Seznam čeká Vražda v hotelu Excelsior (1971). V tomto kriminálním retro příběhu se vše točí kolem láhve od francouzského koňaku, kterou je v tomto luxusním pražském podniku zabita půvabná Dana Matoušová (Milena Dvorská).
Zkušení kriminalisté z pražské „čtyřky“ začnou postupně rozplétat všechny nitky pořádně zamotaného případu, kde nechybí hazard a v němž postupně upadají do podezření jak zaměstnanci hotelu, tak i hosté, včetně tajemného perského diplomata.
Vyšetřování se ujme inspektor Brůžek (Josef Bláha), a když se případ ukáže komplikovanější, než se zdálo, dorazí také jeho kolega Bouše (Josef Vinklář) i jejich nadřízený, pan vrchní rada Vacátko (Jaroslav Marvan). Detektivové budou mít tentokrát k ruce i bývalého kolegu Mrázka (František Filipovský), který po odchodu do penze pracuje v Excelsioru jako hotelový detektiv. Jenže moc platný jim zpočátku nebude, protože v době vraždy spal jako nemluvně…
Vedle všech tvůrců a herců (v dalších rolích se objevili mj. Miloš Kopecký, Josef Somr, Václav Lohniský, Zdeněk Řehoř či Slávka Budínová) se o působivé vykreslení atmosféry 30. let postaral i „hotelový orchestr“ s písní Excelsior – slow (Zavři očka, zavři), kterou ve stylu R. A. Dvorského nazpíval Eduard Hrubeš. Zdánlivě dobový šlágr složili pro film Zdeněk Liška a Vladimír Sís.
Šalamounské řešení
Během natáčení dostál Jaroslav Marvan své pověsti bručouna. Představiteli rady Vacátka nějak nepadl do oka Miloš Kopecký a dával mu to patřičně najevo. Jenže Kopecký si jeho narážky nenechával líbit a pokaždé se ozval. Na to akurátní Marvan nebyl zvyklý – kolegové mu obvykle neodporovali nebo se mu klidili z cesty.
Režisér Jiří Sequens musel žabomyší spor obou herců utnout, jinak by to na place bylo k nevydržení: „…Jaroslav Marvan chodil točit ráno, nezkoušel totiž v divadle, a Kopecký odpoledne. Pak se to spojilo dohromady. Marvan si však přesto neodpustil poznámky, že jeho herecký kolega by u toho měl přece jenom být,“ prozradil režisér. Představitel rady Vacátka přitom moc dobře věděl, že to není možné.
Ach, ta dnešní mládež…
Marvan si ale velmi dobře rozuměl s kolegou Filipovským, kterého znal už desítky let – ostatně, točili spolu už za první republiky. Ve chvílích volna prý oba pánové sedávali bok po boku a pozastavovali se nad způsoby, lépe řečeno nezpůsoby současné herecké mládeže.
A ještě jednou Marvan, jehož zlozvyk by určitě zvedl mandle každé hospodyňce. Když rekvizitáři přesouvali stůl, u kterého sedával, našli pod jeho deskou nalepené hašlerky.
Iniciativní komparzista
Jako komparzista si ve filmu přivydělal i Vilém Lipský, což byl otec slavných sourozenců Lubomíra a Oldřicha Lipských. Během jedné scény si stoupl za Marvana. Když se o něco později točilo to samé, ale z jiného úhlu a s Kopeckým, otec Lipský se šel iniciativně postavit i za něj. Filmaři si toho naštěstí všimli a vysvětlili mu, že takhle to nejde. „Vypadalo by to pak tak, že přeskakuje z jednoho obrazu na druhý,” vyprávěl později Sequens.
Exteriérové scény se točily před hotelem Esplanade, který stojí nedaleko pražského hlavního nádraží. Interiéry hotelu byly ale postaveny kompletně v barrandovských ateliérech.
