Článek
Když natočil film Kajínek o životě nejznámějšího českého vězně, jako by se po režisérovi Petru Jáklovi slehla zem. Až po čtyřech letech vyšlo najevo, že usilovně pracoval na novém filmu, čas netrávil doma s manželkou a dvěma dcerkami, ale mezi Spojenými státy a Ukrajinou, kde natáčel. A jeho nový film Ghoul, který přichází do kin, má hodně kontroverzní téma. Kanibalismus.
Proč vlastně film tajil? "Jednak kvůli tématu, a také jsem neměl práva na záběry, které jsem kupoval od ruské televize. A příběh byl postavený tak, aby byl kontroverzní a zajímavý pro cizinu, a hlavně jsem nevěděl, jak to dopadne. Měl jsem to připravené, ale říkal jsem si, že když to nedopadne, bude to zkouška, taková moje hračka. A když to dopadne, že bude zase zajímavé, že jsem to dokázal udržet v tajnosti," svěřil Jákl, který dal všem do smluv miliónové pokuty za prozrazení.
Natáčení nebylo žádnou procházkou růžovým sadem. "Natáčeli jsme na Ukrajině v době, kdy tam ještě nezuřila válka. To bylo v roce 2011. Byli jsme na místech, kde se ten Andrej Čikatilo, kanibal, jenž tam má svoji roli, narodil. Pak to bylo na ruských hranicích s Ukrajinou, kde jsme přes hranice jezdili denně, a každý den nás kontrolovali pohraničníci, kteří nám radili, ať do toho lesa raději sami moc nechodíme. Varovali nás před vlky a medvědy, radili, že na záchod musíme ve dvou. A samozřejmě Američané ze štábu z toho byli dost vyděšení. Oni už ostatně byli vyděšení z toho, jak to vypadá na letišti v Kyjevě, natož když jsme zajeli do těch lesů. Slunná Kalifornie je prostě jiné kafe, navíc byl listopad, takže i pošmourné počasí udělalo své," svěřil režisér.
"V roce 2010, když jsme dodělali Kajínka, jel jsem s filmem na Ukrajinu na festival. Už jsem o Čikatilovi věděl předtím, zajímalo mne to. A tam mne vzali do nějakých vesnic, kde o tom lidé hodně mluvili. A mě to zajímalo čím dál tím víc, a řekl jsem si, že by bylo skvělé to natočit. Je tam plno věcí a ti lidé na Ukrajině jsou úplně jiní, na vesnicích hodně věří ve vědmy, jejich náboženství je dost zvláštní a mě zaujalo právě to propojení, jak všechno funguje. Ta země si zažila hrozně moc věcí právě od kanibalismu v roce 1932, kdy byl hladomor, až tady po toho Čikatila," vysvětlil nám, jak se vlastně ke kontroverznímu tématu dostal.
Setkal se i s pamětníky, kteří doopravdy jedli lidské maso. "Vyprávěli nám opravdu drsné příběhy, ale co mne zarazilo, bylo to, že o tom mluvili úplně normálně, nijak to neprožívali. Možná už byli zahořklí životem, ale v klidu popisovali, co se z člověka jedlo, jak se maso připravovalo, prodávalo, jak se z něj dělaly kotlety. Všechno naprosto bez emocí. I z toho byli někteří herci, hlavně Američané, úplně mimo. Když si uvědomili, že to takhle na Ukrajině opravdu bylo. S lidským masem se normálně obchodovalo, a nikdo to neřešil. Ale to mluvím o době hladomoru," vyprávěl Jákl.