Článek
Rudolf Hrušínský (*5. 10. 1946), který za otcova života používal za jménem dovětek mladší, je důkazem toho, že jablko nepadlo daleko od stromu. Není sice hercem hlavních rolí, ale během kariéry ztvárnil řadu nezapomenutelných postav. Kdo by neznal jeho Drápalíka, kterého ve filmu Vesničko má středisková (1985) přejel kombajn, nebo uťápnutého manžela z Knoflíkářů (1997), který chodí plivat na osmičku na lokomotivě?
Na kolejích cítil bezmoc
Věřte tomu nebo ne, ale Rudolf Hrušínský tehdy opravdu ležel v kolejišti a nechal nad sebou projíždět vlak. Filmaři scénu nejdřív nazkoušeli s kaskadérem a usoudili, že je všechno v pořádku. „Ale když jsem tam pak ležel já…, s hrůzou jsem si uvědomil, že zatímco ten kaskadér měl břicho placatý jak deska od stolu, já ho mám poněkud vypouklý,“ vzpomínal herec v jednom rozhovoru s tím, že když viděl, jak se k němu blíží vlaková souprava, bylo mu ouvej.
„Najednou cítíte strašnou bezmoc, vidíte, jak zespodu visí z lokomotivy nějaký hadice, říkal jsem si, jestli tam náhodou netrčí taky kus železa,“ dodal Hrušínský. Naštěstí vše dobře dopadlo, a za tuto svou roli byl navíc po zásluze odměněn soškou Českého lva.
Mohl z něj být muzikant
Možná vás také překvapí, že Hrušínskému původně učarovala hudba, konkrétně hra na klavír a akordeon, kterou studoval na Státní konzervatoři. K herectví se přiklonil až v roce 1974, kdy přešel na DAMU. O čtyři roky později začal vystupovat na scéně pražského Činoherního klubu, a záhy začaly přicházet i zajímavé filmové příležitosti, například Postřižiny (1980), Slavnosti sněženek (1983) či Rozpuštěný a vypuštěný (1985).
Rybář tělem i duší
Televizní diváci ho jistě znají i jako domovníka Vlastu Peška z nekonečného seriálu Ulice. Nejnověji ho uvidíme ve filmu Tomáše Magnuska Stáří není pro sraby (2021). Čerstvý pětasedmdesátník ke své filmové postavě poznamenal: „Stáří je dost blbý, takže pro sraby fakt není.“
O tom, že Hrušínský rozhodně není srab, svědčí i jeho rybářská vášeň, kterou také podědil po svém otci. Herec chodí nejraději na pstruhy, takže chytá na mouchu. A právě muškaření je velmi náročný způsob rybaření, kdy člověk podává mimořádný sportovní výkon – chodí se řekou, která je většinou prudká, a plná ostrých kamenů a kluzkých řas. Takže opravdu nic pro sraby.
Hrušínský přitom v zimě bojoval s těžkou nemocí krve a pendloval mezi domovem a hematologií. Naštěstí se dal do kupy a léto už mohl zase trávit na milovaných rybách. U nás má nejradši horní tok Vltavy, Otavu od Annína po Žichovice a Lužnici, ale svůj největší úlovek chytil ve Španělsku na řece Ebro – šlo o sumce, který měřil přes dva metry. Z vody ho tahal pět hodin!
Nezapomenutelné rybářské zážitky má i z Mongolska a Egypta. Hrušínského kromě rybaření baví také tenis a umění, dokonce sám maluje. Je ženatý a s manželkou Evou, která je právnička, vychoval tři syny. Nejstarší z nich, také Rudolf (50), se jako 16letý proslavil rolí kominického učně Jirky v Discopříběhu (1987).
