Článek
Málokterá strana si před volbami do Evropského parlamentu tolik věřila. Bohužel zeleným už je jasné, že pýcha předchází pád. A ten může být někdy sakra bolestivý. Svoje o tom vědí lídryně kandidátky Johanna Nejedlová i teď už bývalý předseda strany Michal Berg.
„V eurovolbách budeme nadějí pro ty, kteří chtějí moderní a klimaticky zodpovědnou budoucnost pro sebe a své děti, ochranu lidských práv a svobod a prosperitu a bezpečnost v dobře fungující Evropě. Tedy pro vás! Vede nás Johanna,“ informovali loni v prosinci zelení, kteří si hodně věřili.
Bohužel tradiční „zelené“ hodnoty ani to, že jedničkou byla aktivistka Nejedlová, na voliče ve finále nezabraly. Nepomohlo ani to, že hlavní hvězda kandidátky kývla na účast v primáckém Prostřenu.
Jestli se zástupci strany před volbami sebevědomě chlubili tím, že jejich partaj může oslovit až dvanáct procent voličů, musely pro ně výsledky být tou nejhorší kocovinou v životě. S trochou nadsázky by se počet těch, kdo jim do urny hodili hlas, vešel na předvolební plakát.
„Výsledek zelených ve volbách do Evropského parlamentu je zklamáním a já za něj beru plnou odpovědnost. S kandidáty jako Johanna Nejedlová nebo Osamu Okamura jsme měli dosáhnout lepšího výsledku a jde plně za mnou, že se tak nestalo,“ vysvětlil důvod rezignace Michal Berg, který zisk 1,55 procenta hlasů velmi správně vyhodnotil jako debakl a volební Waterloo.
Straně předsedal společně s Magdalenou Davis. Ta ve funkci zůstává, je zodpovědná za senátní a krajské volby, Berga dočasně zastoupí Ondřej Mirovský.
