Článek
Film Panna a netvor nepatří k typickým pohádkovým klasikám, protože jde spíš o horor s „příchutí“ pohádky. Příběh natočil v roce 1978 mistr tajemna Juraj Herz (†83), který se svého času nechal slyšet, že pohádky zrovna dvakrát nemusí.
Přejmenováním původní předlohy Kráska a zvíře na Panna a netvor chtěl také zdůraznit odklon od nevinného pohádkového příběhu.
Hrdinkou vyprávění je krásná dcera zchudlého kupce (Václav Voska †63) Julie (Zdena Studenková, 68), která v zámku uprostřed hlubokých lesů prožívá hrůzný i láskyplný vztah s tajemným monstrem. Postava netvora je jednou z hlavních atrakcí poetického vyprávění. I strašidelné pohádky by měly mít dobrý konec, a tak se z tohoto podivného hostitele stiženého kletbou vyklube nakonec krásný princ.
Dvě pohádky naráz
Ve stejných kulisách točil Herz souběžně i další pohádku Deváté srdce (1978). Obě je udělal po svém – osobitě, tajemně, hororově. „Děti z mých pohádek s křikem utíkaly, ale na hororových festivalech měly úspěch,“ řekl později režisér, který vysvětlil, proč má tak rád ponurou atmosféru a napětí.
Tatínek mu totiž v dětství recitoval chmurné básně v němčině a dědeček zase maďarsky vyprávěl, jak za první světové války sekali nepřátele vejpůl. A jak známo, všechny děti jsou krvežíznivé příšerky, které se sice zalykají strachy, ale zároveň se rády bojí. Tak proč to nevyužít i v dospělosti?
Napětí odnesl infarktem
Natáčení trvalo asi tři měsíce a s tím, že probíhalo na přeskáčku, neměl Herz žádný problém. Někdy točil dopoledne jeden a odpoledne druhý příběh. Anebo dva dny jeden a tři dny pak druhý. Zmatek v tom prý nebyl a všechno skvěle klapalo.
Co ale režisér nedomyslel, byla hudba, kterou k oběma filmům komponoval Petr Hapka (†70). Nedošlo mu, že skladatel na to bude potřebovat dvojnásobný čas. Takže pak přišly dva měsíce, kdy Herz nemohl dělat nic a jenom zoufale čekal, až Hapka zavolá. A ze všeho toho napětí dostal infarkt. Jakmile dostal zprávu, že je hotovo, utíkal z nemocnice, aby mohli začít míchat.
Skvělý Harapes opět nezklamal
Do role Netvora obsadil režisér baletního mistra Vlastimila Harapese (76), se kterým točil už předtím Den pro mou lásku (1976). Protože s ním byl nadmíru spokojen, věděl, že si velmi dobře poradí i s touto rolí. Svého Netvora ale nechtěl prezentovat v klasické „lví“ stylizaci, jak je obvyklé v jiných verzích. Pro jeho ztvárnění si vybral děsivé ptačí monstrum s dravčími pohyby.
Harapes se ho pak ptal, proč má ve filmu vlastně hrát, když prakticky není vidět. „…já jsem potřeboval jeho úžasné taneční pohyby a pak to překvapení pro diváky, když se na konci objeví krásný,“ uvedl Herz, který původně chtěl, aby se Harapesova dabingu ujal Eduard Cupák (†64).
Ten to ale odmítl, protože nechtěl svůj hlas propůjčovat českým kolegům. Proto ho nakonec namluvil Jiří Zahajský (†68), a Pannu (Zdena Studenková je Slovenka) namluvila Taťjana Medvecká (69).
Mimochodem, pohádkové stavby a dekorace posloužily v roce 1978 i při natáčení filmů Tajemství Ocelového města Ludvíka Ráži (†71) a Kočičí princ Oty Kovala (†60).
