Článek
Ačkoliv její korunovace proběhla až 2. června 1953, neboť ji nikdo nečekal a nebyl na ni připraven, usedla královna Alžběta II. (†96) na britský trůn už 6. února roku 1952. V den smrti svého otce Jiřího VI. byla ovšem v Keni, a tak se stala první panovnicí za 200 let, která tak učinila v zahraničí.
Její babičce, královně Mary, bylo tehdy 81 let a byla první královnou, která se dožila nástupu na trůn svého vnoučete, i když se bohužel nedožila korunovace.
Alžběta pochopitelně nikdy nepovažovala tento den za důvod k oslavám, koneckonců jde především o výročí smrti jejího otce. Většinou ho tak tráví v soukromí Sandringhamu, který s otcem tolik milovali.
Tam také král Jiří zemřel, náhle, ve spánku, po dlouhé nemoci. Celý národ zůstal v šoku, kina a divadla se zavřela, sportovní utkání zrušila, televize přestala vysílat, a dokonce se odložila jednání parlamentu. Nikdo ovšem nebyl víc v šoku než Alžběta.
Její otec držel svůj zdravotní stav pod pokličkou, potýkal se ovšem s úzkostmi, častým vyčerpáním, a především rakovinou plic. Navzdory vážnému stavu šel v předvečer své smrti spát jako obvykle. Služebnictvo jej našlo v 7:30 ráno, později se ukázalo, že jeho život ukončila krevní sraženina.
Alžbětě tragickou novinu oznámil její manžel Philip poté, co mu ji sdělil jeho tajemník. Ten obdržel telefonát z Evropy. Alžběta reagovala v rámci povinností, později ovšem strávila hodinu o samotě.
Zničená královna se okamžitě odebrala zpět na rodnou půdu a chopila se své funkce. O schopnostech tehdy pětadvacetileté Alžběty řada lidí značně pochybovala, výjimkou nebyl ani tehdejší premiér Winston Churchill. Přesto je dnes nejdéle vládnoucí britskou panovnicí.
