Článek
Stejně jako skvělá Milada Ježková byl i Josef Šebánek (22. 7. 1915 – 13. 3. 1977) neherec. A také on stvořil nezapomenutelné role ve filmech, které patří do zlatého fondu naší kinematografie.
Jedinečné jsou i jeho hlášky, stačí si připomenout jeho dědu Homolku ze slavné filmové trilogie: „Hele, Ludvo, to tě říkám, jestli si ten fotbal neprosadíš, tak jsi u mě mrtvej muž.“ „Hergot, bábo, otevři, nebo ti z těch peřin udělám Himaláje!“ „Mámo, já ti říkám, že tě nenávidím. Rozumíš? A říkám ti to před Heduš a před svědkama!“ „Každej normální civilizovanej člověk ví, že když tluče a někdo na něj tluče, tak tluče proto, aby netlouk.“
Okouzlil Ondříčka i Formana
Nejslavnější český neherec, který přišel na svět před 105 lety v Podskalí u Písku, vyrostl sice v pražském Karlíně, ale do rodného kraje se rád vracel. A když jeho rodiště zatopila Orlická přehrada, pořídil si na jejím břehu chatu. Miloval dobré jídlo a pití a byl to rozený vypravěč – historky prý sypal z rukávu a vždycky kolem něj bylo veselo.
Není divu, že jednou padl do oka kameramanovi Miroslavu Ondříčkovi (†80), jehož žena byla příbuznou Šebánkovy manželky. Ondříček ho představil Miloši Formanovi (†86) a ten mu okamžitě nabídl roli ve svém filmu Lásky jedné plavovlásky (1965).
Šebánek, který byl vyučeným automechanikem a celý život pracoval v dělnických profesích, o tom nechtěl slyšet ani slova. Vysvětloval režisérovi, že by si nedokázal zapamatovat text, ale Forman ho ujistil, že to nebude třeba – scénu mu vždycky přehraje a on pak všechny repliky řekne vlastními slovy.
Jako otec přelétavého klavíristy Mildy (Vladimír Pucholt, 77) slavil Šebánek velký úspěch a Forman ho vzápětí obsadil i do role člena plesového výboru ve svém dalším filmu Hoří, má panenko (1967).
A zrodila se hvězda…
Nejvíc však Šebánek vstoupil do diváckého povědomí díky filmové trilogii Homolkovi režiséra Jaroslava Papouška (†66). Ztvárnil v ní rozšafného dědu, který má rád svůj klid, vychlazené pivo a fotbalovou Spartu, a byl by ještě spokojenější, kdyby mu jeho všetečná žena dala aspoň chvíli pokoj.
V roli byl velmi autentický i proto, že mohl improvizovat a mluvit, jak mu „zobák narostl“.
Přestože už si na filmování zvykl, do Homolkových se mu moc nechtělo. Bál se, že se se svým „nehereckým“ projevem ztrapní před profesionály Helenou Růžičkovou (†67), Františkem Husákem (†55) a Marií Motlovou (†67).
„Zabralo až to, když jsem řekl, že si ho sami vyžádali,“ prozradil režisér Papoušek. Když pak Šebánek své kolegy během pauz několikrát rozesmál, rozpaky z něj spadly. „V každé volné chvíli nás bavil tak, že jsme všichni řvali smíchy,“ vzpomínala později Helena Růžičková.
Odešel příliš brzy
Josef Šebánek natočil celkem devět filmů, ale bylo by jich mnohem víc, kdyby do jeho úspěšné herecké kariéry nezasáhla nemoc. Už v posledním díle trilogie o Homolkových mu nebylo moc dobře. Lékaři mu zjistili nádor na močovém měchýři, který byl naštěstí nezhoubný a dal se odoperovat, do toho ho ale trápily problémy se srdcem a cukrovka.
O filmování už nechtěl slyšet, odřekl i nabídku zahrát si po boku Jana Wericha (†75). Zemřel v březnu 1977. O jeho nesporném talentu a velké oblibě svědčí, že mu ještě dlouho po smrti chodily nabídky na další filmy, které musela jeho žena odmítat.
