Článek
Ta má ale kuráž! Snad žádný z mužů ke sklonku bývalého režimu nevynechal film Vrchní, prchni, částečně kvůli komediálnímu mistrovství Josefa Abrháma, především však kvůli vnadám Dagmar Patrasové (68). Její sprchovací scéna je dnes už legendární. A herečka se nám svěřila s tím, že by ji neměla problém natočit ani dnes!
Potkali jsme ji na obnovené premiéře remasterovaného filmu Kytice, kam přišla ruku v ruce s italským přítelem Vitem. Nedalo nám to a zeptali jsme se jí, jestli by byla ráda, kdyby dnes mohla natočit své legendární role znovu, nebo jejich pokračování.
„Co se týče Vrchní, prchni, tam už je půlka lidí mrtvých, tak nevím. Ale na sprchu bych si znovu troufla,“ smála se potutelně. Pak jsme přešli k Arabele, kde hrála nafoukanou princeznu.
„Setkání s Xénií bylo velmi šťastné, pokračování po x letech by nemuselo být špatné. Akorát nám chybějí autoři,“ prohlásila vážně.
V dvojce Smrti stopařek by hrát už nemohla, v původním filmu ji zavraždili. „Ale mohla bych mít přece sestru, ne?“ bavilo ji fantazírovat. Pak zavzpomínala na natáčení nejděsivější scény.
„Byla to role krásná, která pro mě přišla v pravý čas. Byla jsem za ni ráda. Je pravda, že můj běh o život před Markem Perepeczkem, který hrál vraha, byl dost naturální,“ vybavuje si.
Co se týče Kytice, sama v ní hrála, akorát v té divadelní, v Semaforu. „Prošla jsem si všemi baladami. Je to moje srdeční záležitost,“ přidala.
Její partner Vito se jí na akci v pražské Lucerně držel jako klíště, evidentně se před takovým počtem lidí, blesků a kamer cítil nesvůj.
„Je plachý a strašně trpí. Je zvyklý na to, že když jdeme po ulici, lidé mě zdraví a fotí se se mnou, ale novináři tady, to byl docela nápor,“ dodala Patrasová, která se kvůli němu snaží dopilovat svou italštinu.
