Článek
V osmdesátých letech patřila píseň Josefa Melena s prosbami učitelce, aby mu nedávala kouli, jinak doma dostane na zadek, k největším hitům tehdejší pop music. Málokdo ale dodnes věděl, že tehdy jedenáctiletý chlapec zpíval o něčem, co v soukromí opravdu zažíval. Měl přísného otce, a tak měl s výprasky bohaté zkušenosti.
„Můj tatínek byl vždy velmi přísný a pro ránu si mnohdy nešel daleko, takže zpívat mu v té chvíli cokoli, to by rozhodně nebylo to pravé,“ svěřil se Super.cz Melen, jenž je dnes sám tátou dvou synků. Ti už nic podobného neprožívají. „Moji kluci si to občas zanotují a z toho mám jen radost. Můj mladší syn si Pětku pouští a pořád mu není jasný, že jsem tam takovej malej, když jsem dnes tak velkej,“ směje se zpěvák, kterému nedávno vyšlo album největších hitů.
S Né, pětku ne je jeho život spojený už téměř třicet let. Žádosti o to, aby ji zapěl, slyší snad častěji než pozdrav. A co si nejvíc pamatuje z natáčení? „Můj zdravotní stav se v noci před natáčením hodně zhoršil. Dostal jsem obrovský kašel a rýmu. Vzpomenu si na to pokaždé, když tu píseň slyším,“ svěřuje se. Kvůli slávě a častému vystupování si tehdy příliš neužil dětství.
„Tehdejším dětem jsem samozřejmě záviděl. Vnímám to ale tak, že jsem sice nehrál fotbal, nechodil s klukama ven, nejezdil na školní výlety a do třiceti vlastně neuměl plavat, ale prožil jsem to, co se povedlo jen málokomu,“ myslí si Josef.
Později, když už byl v pubertě, prý nikdy své popularity nevyužil. Ani u opačného pohlaví. „Na takové to opravdové randění jsem vlastně v mládí neměl vůbec čas. A když mi pak bylo sedmnáct a víc, tak jsem chtěl být hlavně někým jiným a nepřipomínat pořád toho malého kluka za bicíma,“ vysvětluje.
Na rozdíl od mnoha jiných dětských hvězdiček ho postupem času nezničily drogy ani alkohol. Vždyť dodnes ani nekouří. Našel si jiný vzdor – práci. „Nechci, aby to znělo divně, ale trávil jsem na začátku devadesátých let celé dny a noci bez lidí, jen s mým počítačem Atari a syntezátory. Zavřel jsem se do sebe a psal, stovky melodií a textů,“ dodal Josef Melen, jenž poslední rok bojoval se zhoubným nádorem. Nyní se zdá, že naštěstí úspěšně.
