Článek
Lídě Baarové (†86) se ve fotogeničnosti nemohla rovnat snad žádná z jejích konkurentek. S intelektem na tom ovšem ambiciózní česká herečka byla poněkud na štíru. Kdyby ve svém soukromí při výběru partnerů alespoň občas používala mozek nebo poslouchala rady svých protřelejších kámošek, nepřipomínal by její život antickou tragédii.
Jako slávou notně opilá tuzemská hvězda triumfovala Baarová v roce 1934 na kamerových zkouškách do filmu Barkarola ve studiích berlínské společnosti UFA. Sotva dvacetiletá diva, kterou se u nás krátce před tím neúspěšně snažili svést Vlasta Burian i Hugo Haas, začala v hlavní ženské roli natáčet po boku tehdy nejslavnějšího německého milovníka Gustava Fröhlicha. A brzy mu podlehla.
Stačilo pár týdnů a vášnivá láska z filmového plátna přešla do reality. Nový cit nemohl ohrozit ani fakt, že byl tehdy Gustav ženatý s notně žárlivou herečkou Gitou Alpar a měli spolu malinkou dceru. Baarová s Fröhlichem spolu začali chodit veřejně a producenti je spolu obsazovali do dalších filmů. „Gustl se zmítal mezi dvěma póly: mezi láskou ke mně a pocitem odpovědnosti, snad i provinění vůči své ženě a láskou k dcerušce,“ vzpomínala na začátky svého vztahu v první verzi svých pamětí Baarová.
V roce 1936 měla již Baarová punc mezinárodní hvězdy, na svém kontě další německé filmy a s Fröhlichem vrkala v luxusní rezidenci, kterou herec ze svých honorářů koupil. Na zahradní party k zakončení olympiády se ovšem oba milenci potkali s Goebbelsem. A setkání jednoho z nejmocnější mužů Německa s českou herečkou nezůstalo bez následků.
Okouzlený Goebbels, kterého Baarová označila za zkušeného lovce, herečku nejprve pronásledoval telefony, pak přišly letmé schůzky v soukromí u čaje a vztah s Fröhlichem se začal rozpadat. „Jenže v té době jsem už byla Goebbelsova a podvědomě jsem hledala záminku, jak poměr s Gustavem ukončit. Navenek jsme to pořád ještě táhli spolu, ale vnitřně jsme už byli cizinci,“ vzpomínala Baarová, která v knize Útěky přiznala také to, že milovala Goebbelsovu hru na klavír i jeho parodování dalších německých státníků.
Na svůj vztah, který v Čechách nikdo nechápal, doplatila záhy. Z Německa na podzim roku 1938 utíkala potupně domů s nálepkou zrádkyně. A to ještě nebyl konečný součet. Po válce skončila Baarová ve vězení, její matka umírá při výslechu na infarkt a citlivá sestra Zorka, kterou vyhnali z divadla, páchá sebevraždu.
Gustav Fröhlich v Německu vesele filmoval dál a hereckou kariéru ukončil až v šedesátých letech. Nakonec přesídlil do Švýcarska, kde se dožil požehnaného věku - osmdesátky.
