Článek
Režisér Zdeněk Troška (71), herečky Šárka Vaculíková (37), Andrea Hoffmannová a herci Lukáš Pavlásek (46) a Antonín Mašek se vypravili za dětmi do Thomayerovy nemocnice, aby jim rozdali dárky, a taky je trochu postrašili. Jednou za rok je to totiž povoleno.
Delegace z nové pohádky Zakleté pírko, která vstoupí do kin 2. ledna, rozesmála a malinko i rozplakala malé pacienty na dětské chirurgii Thomayerovy nemocnice. Hlavně ale přišla potěšit dárky a svou přítomností.
V den, kdy chodí Mikuláš, se po chodbách rozléhaly jeho rozvážné kroky, cinkání andělského zvonu, dupání čerta a také smích režiséra pohádky Zdeňka Trošky.
„V Hošticích u Volyně, kde jsem se narodil a žiju dones, chodili Mikuláš, čerti a anděl. Pro mě to byla hrůza, byl jsem z toho úplně hotovej. Vzpomínám si na toho majestátního Mikuláše, kterému náš pan farář věnoval opravdové mešní, kostelní roucho. Takže měl ten ornát, pluviál… Byly to nádherné kostýmy, které vzbuzovaly úctu i hrůzu,“ rozpomíná se na své dětství režisér, který dostával jako výslužku ovoce, kolekce a želé máčené v čokoládě.
„Slibovali jsme jim hory doly, tak jsme se báli. Už několik dní předtím jsem nespal. Potom se karta ale obrátila a mnohokrát jsem byl Mikuláš a chodil v tom nádherném rouchu.“
Zcela opačnou vzpomínku má pohádkový vodník Lukáš Pavlásek, kterému tato tradice v paměti moc neuvízla.
„Já si to popravdě moc nepamatuju, asi proto, že k nám Mikuláš často nechodil. Vzpomínám si na to, že v pubertě jsme chodili strašit děti my. Byl jsem anděl a dostávali jsme za odměnu vždy nějakého panáčka. Byla to vlastně záminka k tomu, abychom se trochu opili, a pak na mě na sídlišti křičeli, že to je ten opilý anděl, který byl u nás.“
Na co si ale dobře vzpomíná, je to, že jako malý byl na operaci právě v Thomayerově nemocnici. „Chovali se tu k nám moc hezky, a dokonce jsem škádlil holky z vedlejšího pokoje. Nasadil jsem si na záda ručník a říkal jsem jim, že jsem princ Bajaja,“ smál se Pavlásek, který jako vodník působil 5. prosince opravdu netradičně.
