Článek
„Král komiků Vlasta Burian v detektivní veselohře. Karlovy Vary! Proč??? Protože tam zavítal pohádkově bohatý indický maharadža??? Ne! Protože se tam objevil slavný detektiv Babočka – a kde je ten – tam se jistě něco chystá... Ale co??? To se dovíte v nejnovější detektivní veselohře UFY…“ – stálo v distribučním sloganu, který v roce 1937 propagoval komedii Tři vejce do skla s Vlastou Burianem (†70) v hlavní roli. Je to skoro k nevíře, ale od premiéry nestárnoucí komedie uplynulo letos 85 let.
Na plac po dvou letech
Král komiků, který se od roku 1930 před kamerou prakticky nezastavil (jen v letech 1932 až 1935 natočil dvanáct veseloher), si potřeboval dát pauzu. Na plátnech kin se tak tehdy objevil po dvou letech a byl opravdu v nebývalé formě.
V „senzační“ zápletce dostal roli policejního zaměstnance Vincence Babočky, který své zanedbané kriminalistické ambice náležitě vyventiluje na dovolené v Karlových Varech. Díky tomu, že je podobný stíhanému dobrodruhovi Leonu Weberovi, má totiž možnost odhalit zločince, kteří chtějí uloupit diamanty mahárádži z Yohiru.
Ztvárnění Vincence Babočky, Leona Webera a převlek za ruského knížete Nariškina poskytly Burianovi příležitost rozehrát naplno hned několik různorodých postav. Za zmínku také stojí, že ve filmu si zahrál i Burianův vlastní pes Rolf.
Kníže jak vyšitý
Oblíbený komik se při natáčení opravdu vyřádil. I v tomto filmu předvedl své taneční a akrobaticko-klaunské pohybové schopnosti a dokonalé jazykové vlohy. Takže když coby falešný ruský kníže tančil parodii na kozáčka a zpíval lidovku Oči čornyje (i když s pozměněným textem), smíchy slzeli jak kolegové na place, tak pochopitelně i diváci v kinech.
Další známé tváře
Dalších rolí se ujali Theodor Pištěk (†65, policejní komisař), Bohuš Záhorský (†74, Weberův komplic), Rudolf Kadlec (†70, falešný mahárádža Yohir), Antonín Novotný (†92, van Houten), Jaroslav Marvan (†72, lékař) či Čeněk Šlégl (†70, Babočkův klient).
Kdo hrál mahárádžu
Rudolf Kadlec, který se zde představil jako elegantní falešný mahárádža, zářil především na divadelních prknech. Charakteristický pro něj byl uhlazený styl herectví, klidná mimika a zajímavě zabarvený hlas se zvláštní výslovností.
Zatímco divadelních rolí ztvárnil bezpočet, před kameru se postavil pouze sedmkrát – ve čtyřech případech to bylo ještě za němé éry. V němém filmu hrál Kadlec milovníky a vášnivé mladíky, ve zvukovém to byly spíše menší a reprezentativní okrajové role. A právě mahárádža Yohir byl jeho vůbec poslední filmovou postavou.
Idiot bude vždycky idiotem
Děj filmu se odehrává z velké části v Karlových Varech, kde se také točila většina exteriérů. A právě s tímto lázeňským městem se pojí i jedna příhoda, která dokumentuje, že K. H. Frank byl arogantní idiot už v dobách, kdy se ještě zabýval knihkupectvím.
Jednoho dne se totiž postavil filmařům do záběru a odmítal se hnout z místa. Sám Vlasta Burian ho tehdy přišel poprosit, aby uhnul, že potřebují točit. Dostalo se mu ale odpovědi, že si může a bude stát, kde chce.
Přivolaný strážník se s ním tehdy nemazal a praštil ho pendrekem po hlavě. Teprve poté se v ní Frankovi rozsvítilo a vyklidil pozice. Nikdo ve štábu prý tenkrát netušil, s kým má tu čest. Budoucí státní tajemník Úřadu říšského protektora stál mimo za vypálením obcí Lidice a Ležáky v roce 1942.
