Hlavní obsah
Článek

Jiřina Jirásková (†81) měla v mládí několik velmi silných kamarádských pout. Její nejlepší přítelkyní byla Jiřina Švorcová (†83). Trojici mladých, v padesátých letech stejně smýšlejících hvězd, které v následujícím desetiletí rozdělily osobní nenávisti i politické klima, doplňovala Vlasta Chramostová (86).

Ta své občanské postoje změnila stejně jako Jirásková v průběhu let šedesátých. Obě dámy si zažily své. Přesto se Chramostová ve své upřímné a sebekritické literární zpovědi o Jiráskové nevyjádřila příliš lichotivě.

Naopak. Vylíčila ji tam jako velmi ambiciózní kariéristku. „Jiřina měla vždycky ráda moc. Už jako mladičká v Divadle československé armády chtěla být a byla předsedkyní svazu mládeže. Později chtěla být předsedkyní KSČ. Po Listopadu ředitelkou divadla, pak senátorkou. Ale její podání vlastní diskriminace a normalizačních postojů při vyrábění polistopadové image není moc přesné,“ líčila v knize Chramostová.

Obě dámy si však po vydání knihy pohlédly do očí. „Ovšemže jsme spolu mluvily. My jsme s Jiřinou byly skutečně veliký kamarádky. To bylo moje zraněné srdce, které to tam napsalo. Já jsem si to pak i trošku vyčítala. Ale to nebylo jenom proti ní. Já prostě nemám ráda pokrytectví, povrchnost a neúctu k faktům,“ sdělila v jednom z rozhovorů posléze Chramostová.

Další články

Načítám