Článek
Komorní snímek Smích se lepí na paty (1986) je jedním ze zajímavých režijních počinů Hynka Bočana (85), kterého si většina diváků spojuje především s pohádkou S čerty nejsou žerty (1984) a s televizními filmy o Šéfovi (1982, 1984, 1989) s Petrem Nárožným (85) a Karlem Heřmánkem (75) v hlavních rolích.
Vynálezce a pábitel
Celý příběh tohoto filmu je vystavěn kolem svérázné hlavní postavy, jejíž charakter do značné míry určuje další události. Je jí umanutý, pošetilý a ve svém nekonečném pábitelství mnohdy i sympatický šedesátník Joska, který žije sám v horské chalupě uprostřed Krkonoš.
Rád „vynalézá“ a vyrábí nejrůznější praktické vychytávky, a kromě toho vaří pro lesní dělníky. Svůj poklidný život si však zkomplikuje návštěvou Prahy. Syn ani dcera totiž o otce nemají zájem a chtěli by jen jeho peníze. I navenek sympatická Helena, do níž se Joska po návratu domů zamiluje, představuje pro důvěřivého muže zklamání. Joska má naštěstí slunnou povahu, a tak se dlouho netrápí.
Brodský byl jasnou volbou
V hlavní roli snímku exceluje Vlastimil Brodský (†81). Partu podvodné Heleny se s velkým šarmem zhostila Jiřina Bohdalová (92). Joskovy kamarády si zahráli Josef Kemr (†72) a Petr Čepek (†54).
O tom, že hlavního hrdinu ztvární právě Brodský, měl režisér Bočan jasno hned od počátku. Proto ho také se scenáristou Pavlem Fialou přizval k psaní scénáře, aby do něj vnášel vlastní návrhy a podněty, a upravil si dialogy pro svou „pusu“.
Původní verze by byla nekoukatelná
Film měl být původně o dědovi, který pro svou rodinu postaví protiatomový kryt. Jenže mu to moc nejde a vše mu ještě rozmlouvá vnuk. Malebné prostředí Krkonoš, které je také jednou z velkých devíz snímku, se v ději nemělo vůbec objevit.
„Komunisté, co seděli na Barrandově, měli v plánu věnovat se atomové válce, o které se tehdy hodně mluvilo. Takže to měl být příběh starého muže, který se rozhodne, že pro rodinu, se kterou se moc nekamarádí, postaví kryt… No neuvěřitelná blbost,“ zavzpomínal režisér Hynek Bočan. Když od svého záměru nakonec ustoupili, spadl mu kámen ze srdce. Ze scénáře použil pouhé detaily a zbytek předělal k obrazu svému.
Co se také stalo na place
Režisér se nebránil ani improvizaci: „… řeknu vám, že jsem dosud v žádném svém předchozím filmu nenatočil tolik improvizovaných situací, které vznikly při realizaci, jako tentokrát,“ přiblížil vznik filmu Bočan.
Jako poslední se natáčela scéna s Josefem Kemrem, stojícím na pohybující se lžíci bagru. Herec si přál velebně kynout a stoupl si pro větší efekt na sáňky. Poté, co ztratil rovnováhu a spadl, zranil si těžce patu. Část scény, kterou se podařilo natočit, je v úvodu filmu.
V jedné scéně říká Joska příslušníkům Veřejné bezpečnosti, že je dobře, že Helena nekoupila trabant, kterého chtěla původně. Koupit by ho ale ani nemohla, protože auta této značky se do Československa přestala dovážet v roce 1984, tedy dva roky před natočením filmu.
